pondělí 21. srpna 2017

O výrobě měsíčkové masti

Na co moje mamka používala měsíčkovou mast, když jsem byla malá? Snad na všechno – odřeniny, modřiny, špatně se hojící rány, suchá kůže, rozpraskané koutky, popáleniny, kožní problémy, plíseň nohou ... a že toho bylo. Občas jsem se trochu ošívala, měsíčková mast mi prostě nevoněla, nicméně fungovala. Pěstovala si krásně oranžový měsíček lékařský a mast dělala  podle jednoduchého receptu se sádlem, které bylo doma na vesnici vždy dostupné, takže suma sumárum ušetřila naší rodině pěknou řádku peněz, které by jinak dala za různé přípravky z lékárny.
Teď se píše rok 2017 a když doma poprvé vyrábím měsíčkovou mast, jsem za podivína. "K čemu Ti bude?", ptají se mne. Já vlastně ještě úplně nevím, jen mám prostě silný pocit, že správná ženská na vesnici má doma mít v ledničce měsíčkovou mast. Ale na spálená záda manželovi vždycky spíš vytáhnu z lékárničky panthenolovou pěnu, která se snadno na bolavou kůži dává. Navíc mastná měsíčková mast by se mu nejspíš vpila do trička a šla špatně vyprat. Malý synek dostává na špatně se hojící místa obligátní bepanthen, který se rychle vstřebá a nic "nezapatlá". Když byl úplně malý, sáhla jsem spíš po koupených měsíčkových krémech a olejích od Weledy. Na rozpraskané koutky máme osvědčenou pomádu a na spáleniny extra náplast s gelem z lékárny...
V olivovém oleji jsem louhovala žluté i oranžové květy měsíčku. Ty oranžové mají výraznější léčivé účinky, je lepší používat především je.
Ono je to nejspíš tak, že je mi prostě líto z těch úžasných oranžových (i někdy žlutých) květů nic nevyrobit. Na otázku, k čemu mi ta vyrobená mast bude, si přicházím postupně. Když se mi po návštěvě koupaliště začaly loupat nohy, sáhla jsem hned po měsíčkové masti dřív, než bych hledala něco z lékárny. Párkrát jsem si natřela nohy venku na zahradě při odpočinku (tam nevadilo, na co stoupnu a co mastí na nohách "zapatlám") a měla jsem po problémech. Když mi došel drahý krém na suché ruce, nekoupila jsem nový, ale večer si natírám ruce měsíčkovou mastí. Sice to chce umění, dojít od ledničky s mastnýma rukama až do ložnice, a nic nezašpinit, ale na rukou ani není poznat, že si většinou na zahradní práce zapomínám rukavice.
Na co by domácí měsíčková mast mohla sloužit vám? To těžko říct. V dnešní době různých super doplňků z lékárny sotva můžu tvrdit, že to něco spolehlivě nahradí a co víc, že by ta domácí výroba snad byla vždy levnější (ani to tak být nemusí, záleží z jakého základu masti vyrábíte). Jestli ale na zahradě koukáte na oranžové květy měsíčku a pořád přemýšlíte, jestli by s nimi nešlo něco zajímavého dělat... jste ti praví, kteří by to měli zkusit. Použití si pak tak nějak najdete sami. Tak nějak přirozeně.
Neměla jsem dost toho "správného" oranžového, přidala jsem i žlutý.
Jak se měsíčková mast vyrábí? Věřte mi, že existuje nespočet variant a postupů, každý trochu jiný. Obvykle se pomocí tepla vylouhují látky z měsíčku do oleje či nějakého tuku či masťového základu, a výsledek se uchovává v ledničce a mast se odebírá vždy jen čistou lžičkou či špachtlí, aby se do ní nezanesly nečistoty a dlouho vydržela. Inspirujte se, jak měsíčkovou mast vyrábějí ostatní:

1) Na základ se použije sádlo. Ostříhají se nejen květy, ale rovnou celé rostliny "oranžového" měsíčku lékařského. Rostlina se nakrájí na malé kousky a vhodí do rozehřátého sádla a nechá odležet, obvykle několik hodin, až den. Potom se sádlo s kousky rostlin zase ohřeje a tekuté přelije přes plátýnko či filtr. Rostlinné zbytky se ještě čistýma rukama vymačkají, abyste z nich dostali co nejvíce. Mast se uchovává v ledničce. 

2) Komu nesvědčí na kůži sádlo, volí například bambucké máslo a kokosový tuk. Obojí se nechá nejdříve rozpustit ve vodní lázni, potom se vhodí nadrcené a nakrájené kousky měsíčku lékařského a nechají se louhovat do druhého dne v pokojové teplotě. Opět se směs trochu ohřeje a opět se nechá louhovat další den. Celou proceduru lze ještě zopakovat. Nakonec se směs ohřeje a přecedí, rostlinné zbytky vymačkají a mast se uchovává v ledničce.

3) Pro výrobu masti lze použít i jen samotný kokosový olej. Kokosový olej necháte rozpustit ve vodní lázni, vhodíte květy měsíčku a necháte den louhovat. Opět ohřeje a necháte další den louhovat. Poté ještě jednou a následně směs ohřejete, přecedíte, květy vymačkáte a mast uchováváte v lednici.

4) Lze použít i olivový olej a včelí vosk. Květy měsíčku se namačkají do sklenice a zalijí olivovým olejem. Vše se nechá louhovat přímo na slunci po dobu jednoho až tří dnů. Já riskla jen jeden den, moc jsem se bála, že se olej zkazí, nevím, jestli by to opravdu fungovalo více dní, na to bych spíše nespoléhala, na ostrém slunci olivový olej žlukne. Prý se podle jiného návodu květy v olivovém oleji nechávají v otevřené sklenici přikryté látkou či papírovou utěrkou, aby mohla unikat vlhkost, a pouze na teplém místě, ne nutně přímo na slunci. Poté se olej slije přes plátno či filtr a květy čistýma rukama vymačkají. Do této masti se přidává malé množství včelího vosku, aby směs ztuhla do podoby masti. Kousek včelího vosku se nechá rozehřát v rendlíku (nějakém starém, vosk z něj už pak nejde dobře dostat). Zároveň se ohřeje ve vodní lázni vylouhovaný olej a lžící se do něj přidává rozpuštěný včelí vosk. Jen po troškách, rozmíchat. Pokud chcete zjistit, jestli má mast už dobrou konzistenci, kapněte trochu na talířek a dejte do ledničky na chvíli. Zjistíte tak, jak bude mast tuhá, a jestli máte ještě přidávat včelí vosk.
Moje měsíčková mast ze základu z olivového oleje a včelího vosku. Příští rok postup ještě optimalizuji a upravím.

5) Postup obdobně jako v 4), jen se květy v olivovém oleji louhují celkem tři dny a v temnu.

6) Další postup využívá výroby oleje přímo ze samotných květů a následné smíchání s vybraným masťovým základem. Čerstvě otrhané květy (trháme za slunečného dne) se nacpou samotné do čisté čiré skleněné lahve. Láhev se dobře, nejlépe vzduchotěsně, uzavře a postaví na přímé slunce po dobu minimálně čtrnácti dní. To, co květy samy pustí, je olej z nich. Nebo "šťáva", chcete-li. Moc jí nebude. Květy se vyberou a obvykle se v této části nalije do láhve trochu lihu, ve kterém se olej rozpustí a získáte silný extrakt (samotný se používá např. na bradavice), který by měl jít potom smíchat s masťovým základem. Nebo můžete do lahve nalít olej, který se s extraktem smísí a dále do něj přidat včelí vosk jako v návodu 4).

7) Pokud vám obvykle mast moc dlouho nevydrží a zkazí se, lze ji vyrábět i později v průběhu roku ze sušených květů měsíčku lékařského. Sušené květy se nechají postupně po několik dní louhovat v rozehřátém oleji či sádle, jako v postupu 1) až 3).

8) Někdy se využívá lékařské vazelíny namísto sádla. Postupuje se jako v 1), ale mast by měla být snad potom uchovatelná i mimo lednici, někde v chladu. (Vyzkoušené ale nemám). 

9) Někdo dělá měsíčkovou mast ze základu z přepuštěného másla. Lze ji prý potom uchovávat mimo ledničku. Nicméně těžko říct, jak se roztírá, neumím si to moc dobře představit.

Mast je nejvhodnější vyrábět ze sytě oranžových květů. Právě v nich jsou nejúčinnější látky. Pokud si semenaříte vlastní semena měsíčku lékařského a stane se vám, že vykvete několik žlutých, pečlivě žluté květy otrhávejte. Až vytvoří semena, už byste nepoznali, které byly žluté a které oranžové a zbytečně byste semenařili ty méně účinné.

Pokud by vás přecejen zajímalo, na co vlastně lidi používají měsíčkovou mast, tak například na křečové žíly, jizvy, opruzeniny, na nemoci kůže, proti plísním nohou, na popáleniny a omrzliny, na ekzémy, na zjemnění rukou (od práce na zahradě), na rozpraskané paty, na záděry, na modřiny, jako balzám na rty a mast na rozpraskané koutky, na zklidnění kůže popálené od slunce.

No a jestli vás zrovna nenadchlo mazat se něčím dost mastným, léčivé látky z měsíčku lékařského můžete získat i jinak:

  • Uvařte si čaj. Působí prý proti virům, bakteriím, kvasinkám, proti zánětům, jako podpora jater, antioxidant, podpora pocení, je vhodný i při nachlazení, upravuje menstruaci, působí jako podpůrný prostředek při léčbě Crohnovy choroby a zánětů střev.
  • Kloktejte studený měsíčkový čaj. Působí prý dobře na záněty dásní.
  • Vyrobte si obklad z nálevu (aneb dejte kousek látky do vychladlého měsíčkového čaje). Působí prý na akné, křečové žíly, plíseň nohou. Obdobně působí prý i naklepané květy jako obklad.
  • Udělejte si měsíčkovou koupel (aneb přilijte konvici vylouhovaného silné měsíčkového čaje do vany). Prý léčí kvasinky a opět plíseň nohou.
  • Snězte okvětní lístky. Například v salátu. Účinky tak, jako v případě čaje.

Budu moc ráda, pokud se podělíte o to, jak využíváte měsíček lékařský Vy.

úterý 15. srpna 2017

Trocha toho kýče v zahradě... aneb o dovolených

Musím se přiznat. Trpaslíky sice v zahradě nemám, ale krapet kýče u nás přecejen najdete. Každý samozřejmě za kýč považuje něco trošku jiného, obecně je to ale věc, která je hezká třeba v Anglii, Německu, Japonsku, v Africe či Austrálii v zahradách, nicméně na české vesnici nebo v českém "satelitu" působí krapet nepatřičně. Japonsky laděná předzahrádka s kameny, javory a lucerničkami u typické české chaloupky... antické sochy a řecké vázy hned vedle českého trakaře a plaňkového plotu. No, myslím, že máte nejspíš svoji představu, co je v zahradách kýčovité.


Já vám teď nejspíš krapet rozšířím obzory. Mám totiž jednu malou vášeň a tou je vozit si přírodní drobnosti z dovolených a vystavovat. Ne někde na poličce doma, ale pěkně v přirozeném prostředí, tedy v naší zahradě. Některé předměty a drobnosti jsou jen malé a nevšimnete si jich. Třpytivý kámen z jezírka u vrcholu Möltallu mám schovaný na gabionech za malinami. Piniová šiška z Caorle byla schovaná v živém plotě a sloužila jako malá skrýš pro brouky, než se postupně rozpadla. Modrý broušený kámen zakoupený v Parco delle Cascata u Moliny je pro změnu v pítku pro hmyz. Tyhle do zahrady celkem zapadly a věděla jsem o nich jen já. Občas jsem si je našla a připomněla, jak krásná byla ta místa, kde jsem tyhle "zahradní ozdoby" získala. 
Některé dovolenkové drobnosti jsou nenápadné. 
Jiné předměty z dovolených na naší zahradě jsou už krapet nápadnější. Třeba taková písková cestička z boku domu s pár velkými koupenými mušlemi ze svatojakubek a spoustou malých mušliček. Právě ty malé jsme teď se synkem poctivě na dovolené v Itálii sbírali, abychom si je dali do zahrady. A k tomu i trochu italského písku, ten je v cestičce přimíchaný samozřejmě taky. Vždycky když tam chodím bosá, připomenu si naši dovolenou u moře a je mi fajn. A že je to v české zahradě krapet nepatřičné? Ano, vlastně ano. Jak říkám, taky mám ten svůj kousek zahradního kýče, a tak trochu doufám, že mi třeba zde do diskuze někdo napíše, že nejsem jediná :-)

Kousek Itálie u nás na zahradě.

úterý 8. srpna 2017

Letní kino na zahradě

Pinterest je šikovná služba na hledání inspirace. Nebýt brouzdání na vlnách různých zahradních obrázků, nejspíš by mne to vůbec nenapadlo. Manžela možná ano, ale mě prostě ne. Vytáhnout náš projektor na zahradu, natáhnout bílé prostěradlo, a užít si letní kino:

Kdo by si pomyslel, že náš malý prostor u terasy se rázem může stát soukromým letním kinem pro 4-5 osob?
Alespoň se konečně vyplatil náš přístup k pořizování nové televize. Zatímco kamarádi a známí si kupovali stále větší a větší televize a řešili, kam s nimi v obýváku, my všem říkali, že to máme jinak. Už dlouho máme obyčejnou malou televizi, která v obývacím pokoji nezabírá moc místa, neumí moc funkcí, no ale neruší hezký prostor. A na filmy a promítání fotografií pro přátele a rodinu máme už roky projektor a notebook, jednu bílou stěnu a zatmavovací závěsy. S projektorem se dá totiž na zdi vykouzlit opravdu velký obraz a jen v momentě, kdy se diváci chtějí dívat. Popravdě, s malým dítětem se na samotnou televizi stejně díváme jen opravdu svátečně, takže se nám tento přístup hodí, se zahradou ještě víc.
Letní večery na zahradě u hezkého filmu pro mne mají nádhernou atmosféru.
Když manžel loni poprvé po nastěhování sestavoval "aparaturu" pro letní kino, matně jsem vzpomínala, kdy jsem na nějakém byla. Někdy když mi bylo 13 let? Poblíž Plumlovské přehrady? Ani nemám ponětí, o jaký šlo film a vzpomínky mi spíše splývají. Jedno jsem ale věděla jistě - toto si chci ještě někdy zopakovat! Tu nezapomenutelnou atmosféru letního kina, letní večerní vzduch, kdy je příjemná teplota a nejlépe vše bez komářích štípanců.
Kromě projektoru stačí na letní kino málo věcí. Nějaký starý notebook, na kterém jde spustit DVD s filmem a plynule jej zobrazí. Staré obyčejné reproduktory od počítače, které jsme si dali k židlím, abychom slyšeli zvuk tak akorát a přitom nerušili sousedy. Šikovný člověk, který tu techniku umí pospojovat kabely dohromady. Bílý ubrus nebo prostěradlo a nějaké tyčky. Občas jsme vytáhli naše stativy od fotoaparátu a kamery na podepření plátna, ale nakonec manžel svázal tyčky od stromů a konstrukce držela taky. No a ještě se hodí deky, repelent proti komárům a nějaké dobré pití.

Sedět doma v obýváku v letních večerech u filmů by mne netěšilo, ale na čerstvém vzduchu, s přáteli a pod hvězdami, to je jiná. A protože nám nevadí koukat dokola na lehce starší půvabné filmy, než nutně kupovat každou novinku, sestavujeme si takový svůj ideální seznam "letních" filmů. Tj. filmů, které v sobě mají nějakým způsobem kus léta, prázdnin, dovolené, tu příjemnou letní atmosféru. A protože je náš seznam takových filmů zatím docela krátký, ptáme se známých a přátel a rodiny na tipy na ideální filmy pro prázdninové promítání. Samozřejmě, co člověk, to rozdílný filmový vkus a rozdílné vnímání letní a prázdninové atmosféry ve filmech, ale za každou inspiraci jsme rádi... a ptám se tedy i tady: Jaký je Váš ideální letní prázdninový film?

Část našeho seznamu filmů pro letní kino (budu postupně doplňovat): Dobrý ročník (A Good Year, 2006), Mamma Mia (2008), Hříšný tanec (Dirty Dancing, 1987).  Chystám se sehnat Prázdniny v Římě, které jsem ještě neviděla.


Články a obrázky k tématu:

úterý 1. srpna 2017

Srpen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v srpnu?
  • Je možné v zahradě na dece pozorovat "padající hvězdy", meteorický roj Perseidy je možné sledovat až do 24. srpna, nejvíce meteorů by mělo být vidět kolem 13. srpna.
  • Na zahradní domácí letní kino už nemusíte čekat do 11 hodin, stmívá se dříve. Stačí vám jen projektor, reproduktory, natažené prostěradlo a hezký film.
Letní kino na terase či zahradě má svoje kouzlo.
  • Můžete si plně vychutnávat zeleninu ze zahrádky. A do prázných míst ještě vysázet či vyset polníček, špenát, ředkvičky a kapustu. Případně lze na prázdná místa zeleninové zahrádky set svazenku, kterou zbožňují včely a lze ji použít jako zelené hnojení.
  • Lze sklízet ovoce, první letní jablka i hrušky, i některé ranné hrozny, dále švestky, mirabelky. Ze spadaných plodů můžete sušit křížaly nebo vyrábět džemy. Ale plesnivé plody vyhazujte.
  • Usušte si bylinky, koření i případné hříbky "ulovené" v lese.
  • Nezapomeňte doplňovat ptačí napajedla a koupátka, aby ptáci i hmyz ve vedrech nežíznili a nepouštěli se zbytečně do ovoce,
  • Některým jehličnanům nemusí svědčit přílišná horka, proto je párkrát šetrně a ve vhodnou dobu zalejte ke kořenům.
Na co určitě zapomeňte:
  • na zalévání studenou neodstátou vodou a navíc přes poledne, rostlinky byste takto spálili (více v článku Pravidla zalévání),
  • na časté sečení trávníku, v případě slunného a teplého srpna by na trávníku zbyla akorát vysušená místa.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?