Musím se přiznat. Trpaslíky sice v zahradě nemám, ale krapet kýče u nás přecejen najdete. Každý samozřejmě za kýč považuje něco trošku jiného, obecně je to ale věc, která je hezká třeba v Anglii, Německu, Japonsku, v Africe či Austrálii v zahradách, nicméně na české vesnici nebo v českém "satelitu" působí krapet nepatřičně. Japonsky laděná předzahrádka s kameny, javory a lucerničkami u typické české chaloupky... antické sochy a řecké vázy hned vedle českého trakaře a plaňkového plotu. No, myslím, že máte nejspíš svoji představu, co je v zahradách kýčovité.
Já vám teď nejspíš krapet rozšířím obzory. Mám totiž jednu malou vášeň a tou je vozit si přírodní drobnosti z dovolených a vystavovat. Ne někde na poličce doma, ale pěkně v přirozeném prostředí, tedy v naší zahradě. Některé předměty a drobnosti jsou jen malé a nevšimnete si jich. Třpytivý kámen z jezírka u vrcholu Möltallu mám schovaný na gabionech za malinami. Piniová šiška z Caorle byla schovaná v živém plotě a sloužila jako malá skrýš pro brouky, než se postupně rozpadla. Modrý broušený kámen zakoupený v Parco delle Cascata u Moliny je pro změnu v pítku pro hmyz. Tyhle do zahrady celkem zapadly a věděla jsem o nich jen já. Občas jsem si je našla a připomněla, jak krásná byla ta místa, kde jsem tyhle "zahradní ozdoby" získala.
 |
| Některé dovolenkové drobnosti jsou nenápadné. |
Jiné předměty z dovolených na naší zahradě jsou už krapet nápadnější. Třeba taková písková cestička z boku domu s pár velkými koupenými mušlemi ze svatojakubek a spoustou malých mušliček. Právě ty malé jsme teď se synkem poctivě na dovolené v Itálii sbírali, abychom si je dali do zahrady. A k tomu i trochu italského písku, ten je v cestičce přimíchaný samozřejmě taky. Vždycky když tam chodím bosá, připomenu si naši dovolenou u moře a je mi fajn. A že je to v české zahradě krapet nepatřičné? Ano, vlastně ano. Jak říkám, taky mám ten svůj kousek zahradního kýče, a tak trochu doufám, že mi třeba zde do diskuze někdo napíše, že nejsem jediná :-)
 |
| Kousek Itálie u nás na zahradě. |
Plně chápu mušličky, srnečky, čápy, vozíčky i krásné Afrodity. I když to je pro někoho kýč jak bič, někoho jiného dělají šťastným!
OdpovědětVymazatTroška kýče totiž hladí duši. Takže já, k pobavení všech okolo, toužím po sádrovém trpaslíkovi :)
Krásně napsáno, moc děkuji!
VymazatMyslím, že to není kýč, když je toho po málu a má to svůj hlubší smysl.
OdpovědětVymazatAle chci Vám napsat kvůli té poslední fotce. Už jste ji někde postovala dřív a mně na ní přišlo něco divné. Možná úhel focení nebo výběr rostlin, nevím, prostě něco rušivého co nejde identifikovat. A dnes mi trklo, ta štěpka u domu! Je mi jasné, že co je divné na fotce může být v reálu naprosto v pohodě a zahrada je stále v procesu. Ale i tak dávám návrh na zamyšlení. Co vyměnit štěpku za drobné kamínky navazující na písek? Asi stejně plánujete, že to do budoucna zakryjí rostliny. (Já totiž nesnáším, když se mi někde míchá kůra a musím ji vybírat, proto mě to asi na fotce ruší. Už se vidím, jak kůru vztekle vybírám z písku a házím zpět ke kytkám :-)
Jinak máte krásnou zahradu a na blogu je vždy nějaká inspirace nebo článek k zamyšlení. Markéta
Děkuji za návrh k zamyšlení, zatím je tam štěpka dočasně, protože je v plánu, aby v tom místě rostly rostliny a zakryly to... s tou štěpkou to není ideální, rozhrabávají ji ptáci kvůli žížalám a broukům, takže ji opravdu musím občas vybrat z písku (v tomhle mi ale dobře pomáhá malý syn), kamínky by byly super.
VymazatOkolo ruze mam vyskladano par musli privezenych od more. Jako male se mi hrozne libilo, jak mela muminkova maminka v knizkach o muminech musle v zahone, a vzdycky jsem chtela taky :)
OdpovědětVymazat