První zkušenosti s vyvýšenými záhony

Mám vyvýšené záhony na zeleninu, teď už to pěstování půjde jako po másle! Právě takhle jsem si to říkala, představovala a vysnila, když mi můj bráška s mým manželem ty parádní záhony sestavili... a ne že bychom se netopili v úrodě krásné zeleniny, úspěch to rozhodně byl. Jen se tady rozhodně musím svěřit, jaké patálie jsem si při svém prvním pořádném pěstování zeleniny prožívala. Záhony totiž nejsou samospásné a neudělají z člověka hned parádního zahradníka. Ještě je potřeba pár zkušeností, pár informací a potřeba prostě nezblbnout, co se dá. A že já toho za tenhle rok už pokazila...
S vysokými záhony mám slušný základ vypěstovat krásnou zeleninu. Ještě to ale chce ty znalosti a zkušenosti ;-)

Slehnutá půda na záhonech
Když na jaře roztál sníh a odkryla jsem ochrannou vrstvu listí, půda byla dost slehnutá, kompost trochu sednul a propadnul větvičkovou vrstvou. Čouhala základní vrstva větví a větviček a tak nějak nebylo moc dobře souvisle do čeho set semínka. A teď co? Když do záhonu nasypu pytle kompostu, budu mít ty ředkvičky plné dusíku, no nevím, jestli je to dobrý nápad. A zasázet něco jiného? To by mi nesedělo další roky do mého systému... no pak jsem tam prostě přisypala klasickou hlínu ze zahrady s trochou kompostu a akorát si pěkně zavařila. Zanesla jsem si tam vajíčka slimáků, semínka měla co dělat, aby se tvrdou krustou prorostla nahoru, musela jsem pořád okopávat (a tomu jsem se opravdu, ale opravdu chtěla vysokými záhony vyhnout) a zelenina nešla zalévat, tvořily se akorát souvislé kaluže a semínka plavala. 
Prostě když už si dáte tu práci se založením vysokých záhonů, tak přisypat tam narychlo jen tak nějakou hlínu nahoru je opravdu pěkná blbost. Já už to vím.
Rozpraskaná půda u klíčících ředkviček? Neměla tam být kyprá tmavá super zemina? No jasně že měla,... no jo, no.
Minirostlinky, kam se podívaš
Jak já jsem byla hrdá na to, že nově založený záhon je už kompletně postavený na mém vlastním kompostu. Konečně jsem i já zvládla vytvořit kvalitní a dobrý kompost a mám ho dost, nemusím dokupovat... a vesele jsem pak do něj vysela semena cuket, semena kukuřice a zasadila sazenice paprik. Jenže pak to začalo klíčit. Měla bych mít radost, ne? Jenže mně neklíčila ta moje vysetá semínka, nýbrž stovky a stovky různých semínek z kompostu. Dýně, cukety, rajčata, sem tam i nějaký plevel, spousta brambor. A já nevěděla, co mám vytrhávat a co ne a jak vůbec poznám, co jsem zasela. Nakonec jsem koupila sazenice cuket na trhu, kukuřici nějak poznala a zbylé rostlinky celkem pracně všechny vytrhala a půdu pokryla mulčem. Trochu to pomohlo, občas ještě něco klíčilo dál, ale ne tak moc. A poučení pro mne? Vlastně nevím, vydlabanou dužninu cuket a dýní i slupky brambor hodlám na kompost nosit i nadále. Příště budu v případě cuket sazenice předpěstovávat, abych v nově založeném záhonu poznala, které jsou ty moje.

Nejdřív radost z vlastního kompostu, pak starost se stovkami klíčících semínek z kompostu a nakonec obrázek zamulčovaného záhonu, kde jsou už jen ty moje rostliny. Ale dalo to hodně práce.
Slimáci ve výškách
Jo tak na ztížení přístupu pro slimáky jsem se těšila. Vážně. Já věděla z diskuzí, že i vysoké záhony dokážou zdolat, ale říkala jsem si, že je to třeba trochu odradí, nebo zdrží. Což se tedy vlastně dělo, vždycky večer nebo po dešti jsem měla jistotu, že je právě z vnitřní strany mezi dřevem a nopovkou najdu, jak lezou nahoru k mé zelenině. Když jsem byla dost rychlá a vytipovala správný čas, posbírala jsem je. Nicméně se asi moc nedá mluvit o tom, že by záhony úrodu před slimáky ochránily. Musela bych instalovat speciální plechové zábrany zvenčí, jenže oni mi do záhonů lezli spíše vnitřní mezerou mezi nopovkou. Možná postupně vyzkouším měděné plůtky kolem záhonů, ještě nevím. Slimáky tedy řeším asi tak jako ostatní, co mají zeleninu jednoduše "na poli". Jsou tam tak jako tak. Nejvíc mi fungují aksamitníky v záhonech, naši slimáci lezou jako první na ně, takže se mi na aksamitnících u krajů záhonu dobře sbírají.

Neznalost velikosti zeleniny
Pořád mám v případě polykultur dost zkreslené představy o tom, jak budou vyseté a vysázené rostliny nakonec velké. A tak se mi přirozeně děje to, že cukety nakonec převálcují batáty, mangoldy rychle vyrostly tak veliké, že semínka vodnice sice vyklíčila, ale nic z nich nebylo. Přehnala jsem to s heřmánkem, že mi úplně převálcoval rostlinky černého kořene. A křez ("divoká roketa") jsem musela pořád usměrňovat, aby se vedle něj ještě vešly i podzimní bílé ředkve. Snad se časem poučím, co a jak daleko od sebe dávat.
V červnu ještě obvykle záhony vypadají spořádaně a v tu dobu si dělám iluze o tom, že tento rok se mi zelenina na záhony vejde. A pak s každým dalším letním dnem už vidím, jak hluboce jsem se mýlila.

Spálené rostliny
I když jsem věděla, že mám rostliny pěstované doma postupně "otužovat" a zvykat na slunce postupně, nepodařilo se mi to zrovna nejlépe. Čtyři dny otužování v polostínu nestačily, jakmile se sazenice paprik, celerů a ačokčy dostaly na záhon, popálilo je ostré plné slunce. Rostlinám potom trvalo měsíc, než se z toho dostaly a zvládly ještě obnovit listy a plodit. Některé se popálily úplně a musela jsem koupit nové rostliny. Otužování sazenic tedy zatím absolutně neumím.
Listy paprikám odpadávaly jeden po druhém, na rostlinách zbyly jen tak tři až čtyři a trvalo jim měsíc, než se z toho dostaly. Část to nepřežila a musela jsem nakoupit nové rostliny. Ačokču se mi taky podařilo popálit od silného slunce.

Škůdci a choroby
Ve vysokých záhonech se zelenině (která přežila moji péči nepéči) jinak po stránce živin daří poměrně dobře. Kvalitní kompostový základ drží vláhu, rostliny krásně rostou, třeba cukety jsem nakonec měla výstavní a veliké s obrovskými listy a množstvím plodů. Jenže vysoké záhony nejsou všechno, ještě se to s tou zeleninou musí umět. Takže jsem si samozřejmě pěkně zavařila například tím, že jsem cukety v létě v horku zalívala sprchou na listy. Samozřejmě se u nich rozšířilo velmi rychle padlí a já ho poznala až v momentě, kdy bylo zasažené půl každé rostliny. Křez, kadeřávek, růžičkovou kapustu i lichořeřišnici mi drancovali dřepčíci. Než jsem na internetu měla čas najít, co jsou vlastně zač a jak se proti nim bránit, lichořeřišnice už byla bez listů. Doteď nevím, jak se jí podařilo ještě vzpamatovat a jak se stalo to, že dřepčíci nakonec zmizeli, aniž bych cokoliv proti nim stihla udělat. Rostliny kopru mi schvátilo taky něco, asi mšice, že jsem nesklidila ani větvičku. A pórek má uhryzanou bílou část, mám podezření, že navzdory pletivu se mi do záhonu stejně dostala myš nebo nějaký jiný hlodavec.

Když si k tomu připočtete polníček, který nevyklíčil, endivii, která nechtěla růst, utlačené zastíněn zimní pórky, pálivé ředvičky, kukuřici bez zrn i slunečnici, která ani nevzešla... je až s podivem, že jsme pořád měli ze záhonů ještě celkem hodně co jíst. Mám považovat moji druhou postupnou startovací sezonu zeleniny za úspěšnou? Já ani nevím. Měli jsme a pořád máme co jíst, získala jsem spoustu zkušeností, asi to tak špatné nebylo.

Hlavně jsem vám sem ale chtěla napsat, že vysoký záhon na zahradě je fajn, jenže úspěšného pěstitele zeleniny z vás sám o sobě neudělá. Jsem z vysokých záhonů pořád tak nadšená jako na začátku, těším se, až mi můj bráška vyrobí poslední tři, které mi ještě chybí. Ne, nepustilo mne to, opravdu se mi tento způsob pěstování zeleniny nadmíru líbí. Jen to, jestli budete rodinu zásobovat kvalitní zeleninou, zrovna na záhonech nezáleží. Je to v něčem úplně jiném.

Sdílení:

9 komentářů

  1. Hlásím se do klubu tvrdé krusty. Nevím jak to někteří dělají, že mají v těch záhonech tak krásnou zeminu. Chtěla jsem se zeptat, v množství kompostu jste soběstačná? Já vůbec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kompost, který za rok na zahradě vytvořím, mi zatím stačil pouze tak na jeden nižší záhon 2x2 metry plochy (který má ale v základu větve a větvičky a je tam i perlit a biouhel). Na vše ostatní (na dodávání k jahodám, stromkům, na další záhony, na sázení nových rostlin) musím dokupovat :-( A to mám ještě parádní výhodu, že mi na kompost dávají listí a stříhané trvalky i sousedé, aby je nemuseli vozit do hnědého kontejneru, takže mám víc "materiálu". Z kuchyně dáváme do kompostu vše (dužninu se semínky z dýní, cuket, slupky, nať mrkve, kávu, nepotištěné kartony...). Soběstační tedy určitě zatím nejsme, jak se pořád něco sází a tvoří.

      Vymazat
  2. Zajímavý článek a zkušenosti s vyvýšeným záhonem a pěstováním zeleniny. Je opravdu přínosné napsat problémy a popřemýšlet, jak se v dalším roce s nimi vypořádat. Jak tak uvažuji, tak vše popisované, ztvrdlá hlína, padlí, slimáci, klíčivost semen atd. jsem letos zažila i já při pěstování zeleniny. Mám zeleninové miniaturní záhony, snažím se vypěstovat od každého něco, ale očekávané výnosy tedy letos jsem nějak nepocítila. Ve svých dvou lehce vyvýšených záhonech mám aktuálně jahody, protože předchozí pěstování zeleniny mne docela zklamalo a jahody rostou trochu jako plevel.... Ale bude to tím, že jsem se nijak zvlášť nezabývala se skladbou zeminy. Také poměrně záhony dost vysychají. Ale také se nevzdávám myšlenku na pořízení dalšího záhonu, pokud jej budu v příštím roce realizovat, tak si rozhodně koupím zeminu novou, směs mé zahradní a vlastního kompostu se mi prostě neosvědčila.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, mé kamarádce na zahradě kousek od nás taky vysoké záhony hodně vysychaly, taky použila vlastní zahradní zeminu. Teď má v plánu je založit znovu a trochu podle nás, snad se to povede a budou fungovat dobře. U nás podle mne hraje roli i ta nopovka. Máme ji tam na to, aby se prodloužila životnost dřevěného obložení, ale primárně nám asi právě ona dobře udržuje vlhkost.

      Vymazat
  3. Taky jsem letos začala s prvním vyvýšeným záhonem. Vlastně úplně první pokus to nebyl. Kdysi ještě na bývalé zahradě jsem jeden záhon měla, a díky tomu vím, že ani dobře utěsněné pletivo proti hlodavcům nezabránilo vůbec ničemu. Myši i hryzci se tam stejně dostali (jak by taky ne, vzpomínám z dětství, že myši dokázaly dobře šplhat po trámech na půdě, takže nějaký bok záhonu pro ně nemůže být překážkou).
    Dolů do záhonu jsem dala větve a pak všechny shnilé špalíky dřeva, které jsme koupili se zahradou a na oheň už se nehodily. Dnes už vím, že dřeva je potřeba ještě víc, aby lépe drželo vláhu. Celé léto jsem na budoucím záhoně kompostovala hlavně posekanou trávu a v menší míře i plevel a listí. Na zimu jsem navrch dala tlustou čepici z polední posekané trávy. Na jaře šla tráva na kompost a pod ní byla půda krásně načechraná.Je pravda, že se slehla, ale to jsem neřešila, pokud někde vykoukly větve, sázela a sela jsem mezi ně. Letos to byly cukety a mangold a pak rajčata, s kterými jsem předtím nepočítala, ale dostala jsem darem sazenice. A mezi to afrikány - slibovala jsem si od nich, že nalákají slimáky a budou sežrány místo zeleniny, což se tak úplně nepotvrdilo. Plevel rostl bohatě (jak by taky ne, když jsem kompostovala posekanou trávu, tam bylo klíčivývh semen dost a dost). Občas jsem vytrhala jen vytrvalé druhy, jednoleté jsem nechala a občas je sklidila spolu s mangoldem do špenátu (ptačinec a lebedy). Úroda cuket, rajčat i mangoldu byla a ještě je slušná. Chybu jsem udělala u rajčat, bylo to dané tím, že jsem s nimi zpočátku nepočítala. Nechala jsem je růst trochu živelně a tyčky k nim jsem dala pozdě. Tím pádem se trochu obtížně sklízí, i když jinak to ničemu nevadí.
    Na zimu se chystám přidat na záhon kompost a zakrýt tlustou vrstvou slámy. Věřím, že zjara bude půda opět kyprá. Hanča

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za zkušenosti, vyvýšené záhony se chystám zrealizovat letos na podzim, proto je pro mě cenná každá zkušenost. A i problémy, které s sebou záhony přinášejí, o nich se už v časopisech nepíše. :-)
    Dík, Pavel

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, konečně jsem se zase dostala k mému oblíbenému blogu, takže komentář pozdě, ale přece. Vyvýšené záhony je pro mne důležité téma, jsem moc ráda, že je mám. Předně jsem před jejich založením nechala udělat pod záhony prohlubně, tak 20-25 cm (bagr měl práci na zahradě, tak jsem přidala další požadavek). Dřevo a větve je jen v prohlubních, kde nasává a vydává vodu, pokud jsou větve tak vysoko, že po zimě čouhají ze záhonu, asi to není ok, ale myslím, že je to záležitost prvního roku - dvou. První rok jsem založila dva záhony a dolů šly poměrně slabé větve - byla to chyba, záhon se slehl víc, než bylo žádoucí a asi to do budoucna nebude plnit svou funkci. Dalším jsem dopřála silnější kusy a záhony ses slehly asi o 10cm, což byl vliv vrstvy slámy uvnitř.
    Nopová folie je super (Jitko, dík za radu), záhon nevysychá.
    Nežádoucí semínka z kompostu řeším tak, že je nechám na záhonu povyrůst - třeba na podzim - pak podhrábnu a se zeleninou jich pak roste minimum, jak je to možné, tak hned mulčuji. Mulč výborně zabrání i zmiňované krustě, ovšem zpočátku u malých rostlinek je třeba si s tím pohrát, ale při šesti záhonech to jde. Praxe je taková, že jsem někde také narychlo zjara přisypávala.
    Plzáci na záhon pochopitelně vylezou, ale mohla jsem je spočítat na prstech, vysvětluji si to tak, že lákavou vůni zeleniny ve výšce půl metru plzáci v okolí nemohou tak dobře zaměřit. Třeba se pletu. S těmi jejich vajíčky nevím, jsou to poměrně velké světlé kuličky v nějakém množství pohromadě, asi by sis jich při nabírání půdy všimla. Na plzáky jsem nechávala pár vadnoucích listů zeleniny u záhonů a pak je sbírala a loni granulky po okolí.
    Ohledně výběru rostlin na vyvýšené záhony jsem to letos moc nezvládla, cukety zabraly moc místa, keříčkovým rajčatům se na kraji záhonu dařilo tak, že utlačovala červenou řepu, okurky dám příští rok také jinam. Ostatní v pohodě.
    Má hlavní zkušenost s vyvýšenými záhony je, že jsou úrodnější než klasika (mám porovnání v témže roce) a pohodlnější.
    Ještě zkušenost s otužováním - spálené papriky se vzpamatovaly, byly o cca 10 dní pozadu. Ačokču, dýně a cukety vysévám na začátku května rovnou na záhon - lze i později - a zpočátku chráním límcem z petky proti plzákům a na noc zakryji proti chladu (ačokča má nad sebou petku nahoře bez uzávěru). Ono je to přesazování dost zarazí v růstu.
    Omlouvám se za moc dlouhý komentář. :-) Ola

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za skvělé tipy a nápady. Ta nežádoucí semínka taky zkusím pořešit takto už na podzim a mnohem dřív budu mulčovat. Jak budeme zakládat ty zbylé tři záhony, tak dám mnohem větší dřeva, aby to tak moc neslehlo, to je super tip. Ty petky proti slimákům pro malé rostliny jsou skvělý tip, děkuji!

      Vymazat
  6. Krásný den, po delší době jsem si početla na svém oblíbeném blogu. Vyvýšené záhony jsou moje srdeční záležitost, už jsem o nich nějakou dobu přemýšlela a konečný impuls k pořízení jsem dostala právě na těchto stránkách.Teď mám čtyři a nemůžu si je vynachválit. Pravda je,že více vysychají,v letošním létě byla zálivka nutná obden, jinak ale paráda. U nás je bídná půda plná opuky, takže záhony jsou požehnání. Letos už od začátku března, to jsem je zakryvala netkankou a saláty i ředkvičky přežily, i když to zapadlo pozdním sněhem. Teď se tam samozřejmě nejlíp daří rajcatum,cuketam, lilkum, už ale chystám podzimní sadbu,část půjde do foliaku a část sem. Postavené jsou z dřevěných palet,výška 80 cm,takže záda v pohodě, vyložené nopovkou (moc díky za tip, Jitko). Podle potřeby si přidávám jednoduchou konstrukci na upevnění netkanky nebo sítí proti ptákům a kunám,kradli nám hrozně jahody.
    Co se týká sesedani obsahu, tak dva záhony,které jsem dělala hodně narychlo a nedočkavě, si sedly asi o 20 centimetrů přes první zimu (mám je dva roky),druhé dva tak o 10. Drze jsem je dosypala koňským hnojem a domácím kompostem a smířila se s faktem, že asi bude v salátu víc dusičnanů.
    Příští rok určitě zkusím pestřejší sortiment, tady u Jitky mne zaujal mangold.
    Jinak po zkušenostech si cukety pěstuju z předpestované sadby v sáčcích z netkanky,kterými krásně prorostou kořínky a sáčky se po čase rozloží.
    Ještě jednou díky za všechny tipy a zkušenosti, i s těmi nezdary, málokdo je umí podat tak vtipně a s nadhledem.:-)

    OdpovědětVymazat