Úroda 2017

Pět let už si dopřáváme luxus vlastního jídla ze zahrady. Vlastně si už ani nedokážu představit, že by to bylo jinak, tak rychle jsem si na to zvykli. Především teď, když na zahradě už můžeme být každý den, získává pojídání plodů ze zahrady ty správné grády a i kamarádi občas žertují, že se na naši zahradu chodí oni a nebo jejich děti vlastně především "pást". Pěstovat si na zahradě vlastní jídlo mne teď hrozně moc naplňuje a vůbec bych to do sebe bývala před pár lety neřekla. 

Opět si sama pro sebe značím, co nám naše malá zahrada od minulého října dala. Ne každý rok vyjde počasí a ne vždy jarní mrazíky, případně potom škůdci dovolí plnou úrodu, nicméně při pohledu na tenhle seznam můžu s klidem říct, že my si rozhodně nemáme na co stěžovat. Pořád bylo co jíst či mlsat či zpracovávat.

Říjen 2016: pořád vedly měsíční jahody, syn a jeho kamarádi je otrhávali každou chvíli. Ještě stihly dozrály nějaké šípky svraskalé růže, nasušila jsem je. Při prvním nachlazení jsme chodili do zahrady pro listy jahodníku a šalvěje do čaje. Část plodů aronie jsme stihli sklidit, bylo to akorát na jeden sirup a pár kousků želé. Hvězdou měsíce října byly maliny Polka, vždycky schované pod listy a krásně sladké. Akorát hrušky se v minulém roce vůbec neurodily.

Listopad 2016: pár posledních malin Polka jsem pojídala přímo v ledové krustě. Poprvé jsme sklízeli brusinky a já ani nevěděla, co s nimi. Kadeřávek ze záhonu byl plný mšic, ale dařilo se nám jej doma pořádně umýt a servírovat v kaštanové polévce. Ostatní zimní zeleninu nám něco sežralo.

Leden: Chodili jsme s nůžkami na čerstvé bylinky ze spirály - mrazuvzdorný rozmarýn, šalvěj a tymián sloužili na pečení stále lépe než sušená verze.

Únor: Sklidili jsme pár pórků tenkých jako tužky, ale na jednu teplou vichyssoise to stačilo.

Březen: Konečně kvetly fialky a bylo z čeho dělat působivé dezerty. Jedinou zeleninou na zahradě v tuto dobu byly kopřivy (na polévku, omelety, čaje, ...). 

Duben: Medvědí česnek stačil na polévku i na pesto a rašící pažitku jsme pořád trhali do polévky. Mrazy nám poničily část budoucí úrody (rané jahody, sladkovišně, hrušky). Na konci dubna jsme si naplno dopřávali v jídlech netypickou "zeleninu" - pampelišky.

Květen: Po zmrzlých už jsme měli první ředkvičky - červené a fialové, postupně začaly pálit. Ani jsme je nestíhali sklízet, některé přerostlé i spolu s listy mířily do polévky. Ke konci května jsme také sklízeli křez (tzv. "divoká roketa"), saláty (ledové i římské), pažitkové květy na pomazánku a maceškové květy do dezertů a palačinek.

Červen: Konečně začala sezona ovoce. Kamčatský zimolez jsme jedli celý červen, bylo ho dost, ptáci jej neobjevili. I když omrzly větvičky, plody mrazíky bez problémů ustály. Pořádně nám také nakonec zaplodily klasické jahody v naší "jahodové skalce", to, že jim v dubnu zmrzly květy, se nakonec nijak výrazně na úrodě nepodepsalo. Jahody jsme mrazili, rozdávali rodině a přátelům a jedli jsme je na kila. A k tomu začaly plodit a krásně vonět lesní jahody a pak i ty měsíční. Dělali jsme si dobroty z květů černého bezu a nečekaně nám už začala plodit naše přerostlá ačokča... to protože jsem ji předpěstovala moc brzy. Sklízeli jsme spoustu salátů (římský i ledový). Sušila jsem bylinky na čaj (heřmánek, kontryhel, bez) i jako koření (tymián, oregano). Bohužel hrášku se vůbec nedařilo a sladkovišně i višně zmrzly.

Červenec: Nejvíce druhů ovoce dozrávalo na naší zahradě právě v červenci: maliny, moruše, sladké plody muchovníku, jahody Rujana, černý rybíz, kanadské borůvky, ke konci angrešt, bílý, červený i ten černý. Museli jsem si naši úrodu už začít chránit před ptáky a později před vosami, ale pořád bylo co mlsat. Černého rybízu bylo hodně, takže jsem byla doslova ponořená v receptech a zkoušela, jak jej nejlépe v kuchyni využít. V tomto měsíci nám už také začala sezona cuket, sedm rostlin plodilo jako o život a ani jsme to skoro nestíhali zpracovávat, cukety dostávala snad každá návštěva. Do zahrady jsme často chodili pro ingredience na letní nápoje - jahodovou a mandarinkovou mátu, meduňku, plátky svraskalé růže, mátové květy a jahůdky. V chladnějších večerech jsem si pak pro změnu vařila čerstvý monardový čaj. Vysoké záhony už nám poskytovaly spoustu ingrediencí pro letní vaření: mangold, baby papriky, červenou řepu, první cherry rajčata. A do bylinkové spirály jsme chodili stříhat tymián, rozmarýn a oregano na grilování.

Srpen: Z ovoce si v srpnu vždy pamatuji především jen ostružiny, letos taky zazářily, ale bylo jich méně, než loni. Stále ještě začátkem srpna plodily moruše, kanadské borůvky (pečlivě chráněné proti ptactvu) a děti na zahradě pořád sbíraly jahody Rujana. Cuket bylo stále dost (než chytly padlí), stejně jako mangoldu, baby paprik, červené řepy, nicméně hlavní sezonu měla rajčata. Synkovi kamarádi je jedli přímo z keře, my s manželem v různých receptech. Ke konci srpna už jsme začali sklízet první moštové hrozny. Přišlo mi to docela brzy, ale měli jsme problém s ptáky a vosami, takže co jsme sklidili a snědli zavčas, to jsme měli. Sklízím a suším si šípky svraskalé růže na čaj.

Září: Obvykle se v září těším na aronii, ale tentokrát nám ji ptáci stihli sežrat dříve, než jsem vůbec začala uvažovat o zasíťování. Už někdy v červenci. Stejně tak plody černého bezu mizely velmi rychle. Takže jsme si užívali spíše krásné moštové hrozny, spoustu malin Polka a ještě trochu zbývajících ostružin. Z našich malých lísek jsem sklidila malou hrst výborných oříšků. No a zeleninové záhony poskytují ještě stále malé baby papriky a mangold. Akorát kukuřice a batáty se mi neurodily. Chutnají mi i listy lichořeřišnice a postupně vymýšlím, co z nich připravovat.

Ještě nás čeká pár krásných hrušek, které na jaře nakonec přežily mrazíky, a spousta kadeřávku i růžičkové kapusty. Doufám, že vám vaše zahrady taky přinesly spoustu chutných a voňavých dobrot!