Dnes mám jen krátkou drobnost, vlastně hloupost, na kterou jsem si vzpomněla cestou z vany. Koupali jsme malého synka... ale ten příběh začíná už mnohem dříve.
"Padá ti hodně jehlic z vaší borovice, dej jí hořkou sůl," poznamenala jednou moje tchýně a pak mi hned dávala balíček s názvem Hořká sůl. Poslechla jsem, jehličnany se po roztoku hořké soli krásně vzpamatovaly, ale já byla taková rozpačitá. Podle barevného obalu ze zahradnického centra mi tak nějak přišlo, že to nejspíš bude nějaké umělé hnojivo, kterému se spíš na zahradě chci vyhýbat. A tak jsem se raději vyhýbala. Bála jsem se mít něco takového v boudě, kde by se k tomu třeba mohl dostat malý syn. Ani jsem pořádně nevěděla, co je označení "hořká sůl" vlastně zač.
To, že mi tchýně radila poměrně (snad ?) normální věc, jsem zjistila až mnohem později. Zrovna jsem sháněla tzv. epsomskou sůl do koupele pro synka. Když totiž chcete dítěti dodat nějakou vhodnou formou hořčík, většinou natrefíte na informace právě o koupelích v epsomské soli. Hořčík se z ní docela dobře vstřebává kůží. Já už sice doma měla různé spreje s hořčíkem právě pro vstřebávání kůží (dříve jsem trpěla jeho nedostatkem), ale to by syn nesnesl, docela to po aplikaci "brní" na kůži. Koupel byla nejjednodušší varianta, navíc už je ve věku, kdy tolik nepije tu vodu (epsomská sůl může mít lehce projímavé účinky, záleží, kolik vody z koupele by dítě vypilo).
Protože epsomská sůl je prakticky vlastně síran hořečnatý, velice rychle jsem se dopátrala, že to, co dávám synkovi do koupele, je stejná věc, která dělá dobře jehličnanům na zahradě. Epsomská sůl je vlastně ta zahradní "hořká sůl". A dělá dobře nejen jehličnanům. Hořká sůl se dodává i ovocným stromům pro podporu tvorby plodů, vinné révě po odkvětu opět pro podporu tvorby plodů a lepší kvalitu ovoce (je větší a méně "dřevnaté"). Taky luskovinám a růžím. A v neposlední řadě se dávají například i listnatým stromům v živém plotě, pokud jim žloutnou listy. Je to jeden příklad toho, kdy látka, která dělá dobře člověku, působí i pozitivně na rostliny. Teoreticky bych třeba v létě mohla vodu z vany potom rovnou vylít k rostlinám (kdyby nebyla ta voda tak tvrdá a trochu i chlorovaná).
Jak epsomskou sůl používám? Ráno nebo večer zalívám rostliny roztokem vody a rozpuštěné epsomské soli. Je potřeba zálivku aplikovat v době, kdy není slunce tolik silné, jinak by rostlinám mohlo hrozit popálení. Podávání epsomské soli rostlinám není myslím nijak časově omezeno, ale nejpraktičtější mi to přijde v době od jara do pozdního podzimu.
Dávkování:
velké stromy – 20 g na litr vody (maximálně 10 litrů takové zálivky na rostlinu)
malé keře – 8 g na litr vody (maximálně 6 litrů takové zálivky na rostlinu)
Používáte také na zahradě hořkou sůl?"Padá ti hodně jehlic z vaší borovice, dej jí hořkou sůl," poznamenala jednou moje tchýně a pak mi hned dávala balíček s názvem Hořká sůl. Poslechla jsem, jehličnany se po roztoku hořké soli krásně vzpamatovaly, ale já byla taková rozpačitá. Podle barevného obalu ze zahradnického centra mi tak nějak přišlo, že to nejspíš bude nějaké umělé hnojivo, kterému se spíš na zahradě chci vyhýbat. A tak jsem se raději vyhýbala. Bála jsem se mít něco takového v boudě, kde by se k tomu třeba mohl dostat malý syn. Ani jsem pořádně nevěděla, co je označení "hořká sůl" vlastně zač.
To, že mi tchýně radila poměrně (snad ?) normální věc, jsem zjistila až mnohem později. Zrovna jsem sháněla tzv. epsomskou sůl do koupele pro synka. Když totiž chcete dítěti dodat nějakou vhodnou formou hořčík, většinou natrefíte na informace právě o koupelích v epsomské soli. Hořčík se z ní docela dobře vstřebává kůží. Já už sice doma měla různé spreje s hořčíkem právě pro vstřebávání kůží (dříve jsem trpěla jeho nedostatkem), ale to by syn nesnesl, docela to po aplikaci "brní" na kůži. Koupel byla nejjednodušší varianta, navíc už je ve věku, kdy tolik nepije tu vodu (epsomská sůl může mít lehce projímavé účinky, záleží, kolik vody z koupele by dítě vypilo).
Protože epsomská sůl je prakticky vlastně síran hořečnatý, velice rychle jsem se dopátrala, že to, co dávám synkovi do koupele, je stejná věc, která dělá dobře jehličnanům na zahradě. Epsomská sůl je vlastně ta zahradní "hořká sůl". A dělá dobře nejen jehličnanům. Hořká sůl se dodává i ovocným stromům pro podporu tvorby plodů, vinné révě po odkvětu opět pro podporu tvorby plodů a lepší kvalitu ovoce (je větší a méně "dřevnaté"). Taky luskovinám a růžím. A v neposlední řadě se dávají například i listnatým stromům v živém plotě, pokud jim žloutnou listy. Je to jeden příklad toho, kdy látka, která dělá dobře člověku, působí i pozitivně na rostliny. Teoreticky bych třeba v létě mohla vodu z vany potom rovnou vylít k rostlinám (kdyby nebyla ta voda tak tvrdá a trochu i chlorovaná).
Jak epsomskou sůl používám? Ráno nebo večer zalívám rostliny roztokem vody a rozpuštěné epsomské soli. Je potřeba zálivku aplikovat v době, kdy není slunce tolik silné, jinak by rostlinám mohlo hrozit popálení. Podávání epsomské soli rostlinám není myslím nijak časově omezeno, ale nejpraktičtější mi to přijde v době od jara do pozdního podzimu.
Dávkování:
velké stromy – 20 g na litr vody (maximálně 10 litrů takové zálivky na rostlinu)
malé keře – 8 g na litr vody (maximálně 6 litrů takové zálivky na rostlinu)
Více informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nedostatek_hořčíku_u_rostlin
