Epsomská sůl v zahradě

Dnes mám jen krátkou drobnost, vlastně hloupost, na kterou jsem si vzpomněla cestou z vany. Koupali jsme malého synka... ale ten příběh začíná už mnohem dříve.

"Padá ti hodně jehlic z vaší borovice, dej jí hořkou sůl," poznamenala jednou moje tchýně a pak mi hned dávala balíček s názvem Hořká sůl. Poslechla jsem, jehličnany se po roztoku hořké soli krásně vzpamatovaly, ale já byla taková rozpačitá. Podle barevného obalu ze zahradnického centra mi tak nějak přišlo, že to nejspíš bude nějaké umělé hnojivo, kterému se spíš na zahradě chci vyhýbat. A tak jsem se raději vyhýbala. Bála jsem se mít něco takového v boudě, kde by se k tomu třeba mohl dostat malý syn. Ani jsem pořádně nevěděla, co je označení "hořká sůl" vlastně zač.

To, že mi tchýně radila poměrně (snad ?) normální věc, jsem zjistila až mnohem později. Zrovna jsem sháněla tzv. epsomskou sůl do koupele pro synka. Když totiž chcete dítěti dodat nějakou vhodnou formou hořčík, většinou natrefíte na informace právě o koupelích v epsomské soli. Hořčík se z ní docela dobře vstřebává kůží. Já už sice doma měla různé spreje s hořčíkem právě pro vstřebávání kůží (dříve jsem trpěla jeho nedostatkem), ale to by syn nesnesl, docela to po aplikaci "brní" na kůži. Koupel byla nejjednodušší varianta, navíc už je ve věku, kdy tolik nepije tu vodu (epsomská sůl může mít lehce projímavé účinky, záleží, kolik vody z koupele by dítě vypilo).

Protože epsomská sůl je prakticky vlastně síran hořečnatý, velice rychle jsem se dopátrala, že to, co dávám synkovi do koupele, je stejná věc, která dělá dobře jehličnanům na zahradě. Epsomská sůl je vlastně ta zahradní "hořká sůl". A dělá dobře nejen jehličnanům. Hořká sůl se dodává i ovocným stromům pro podporu tvorby plodů, vinné révě po odkvětu opět pro podporu tvorby plodů a lepší kvalitu ovoce (je větší a méně "dřevnaté"). Taky luskovinám a růžím. A v neposlední řadě se dávají například i listnatým stromům v živém plotě, pokud jim žloutnou listy. Je to jeden příklad toho, kdy látka, která dělá dobře člověku, působí i pozitivně na rostliny. Teoreticky bych třeba v létě mohla vodu z vany potom rovnou vylít k rostlinám (kdyby nebyla ta voda tak tvrdá a trochu i chlorovaná).

Jak epsomskou sůl používám? Ráno nebo večer zalívám rostliny roztokem vody a rozpuštěné epsomské soli. Je potřeba zálivku aplikovat v době, kdy není slunce tolik silné, jinak by rostlinám mohlo hrozit popálení. Podávání epsomské soli rostlinám není myslím nijak časově omezeno, ale nejpraktičtější mi to přijde v době od jara do pozdního podzimu.

Dávkování:
velké stromy – 20 g na litr vody (maximálně 10 litrů takové zálivky na rostlinu)
malé keře – 8 g na litr vody (maximálně 6 litrů takové zálivky na rostlinu)

Používáte také na zahradě hořkou sůl?

Více informací:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nedostatek_hořčíku_u_rostlin

Dřevo na topení v zahradě

Protože naším snem o bydlení na vesnici byla nejen zahrada, ale taky litinová kamna s troubou a sporákem, museli jsme přemýšlet i o skladování zásob dřeva. Malá zahrada je v tento moment docela limitující. Každým místem pro dřevo se totiž ubírá místo pro rostliny. Třeba můj táta má poměrně velikou zahradu a vůbec mu nevadí, že hodně velkou část zabírají zásoby dřeva. Dělá si dřevo sám, takže některé dřevníky jsou určené pro syrové dřevo, aby vyschlo, z jiných už se postupně odebírá to suché. Tolik prostoru ale u nás nepřicházelo v úvahu, vždyť naše zahrada je tak maličká a každé místo, kde lze jinak pěstovat rostliny a keře, je cenné.

Naše zásoby na zimu. Vždycky jen na jednu zimu, máme malou zahradu.

Prostory, kam uschovat už hotové, suché dřevo jsme vymýšleli tak nějak až v momentě, kdy dům stál. A přesně na množství, které by nám snad vždy stačilo na jednu sezónu. Ono najít na naší zahradě místo, které ještě není osázené, vlastně není jednoduché. Nakonec jsme našli dvě možná místa na dvě "dřevárky". Jednu velkou stavbu, kterou připravil, nachystal a skvěle potom s mým manželem sestavil můj táta, máme vzadu na zahradě. Ukládáme tam nářadí, sušíme prádlo a právě taky uchováváme dřevo na topení. Poskytuje nám soukromí a nekoukáme už sousedům do jejich obýváku. Namísto toho koukáme na krásnou práci mého táty, která pro mne má velikou cenu. "Toto vyrobil můj táta", chlubím se často a jsem pyšná. Tati, díky!

Velká "dřevárka" vzadu na zahradě. Je to vlastně moderní, multifunkční zahradní prvek. Část je skladiště na zahradní věci, v části skladujeme dřevo a část slouží jako zastřešené místo pro sušení prádla. A taky jako další teráska pro synka na hraní, na uschování věcí na zimu (židle, hračky) pod střechu či jako hezká "schovka" když prší.

Druhé místo pro uložení dřeva jsme našli z východní strany našeho domu. Tentokrát je vyrobil můj manžel sám, z materiálu, který zbyl ze stavby prvního dřevníku. Poskytuje závětří na malé terásce u domu u oken a poskytuje zásoby dřeva pěkně hned blízko obývacího pokoje, kde kamna máme. Na tuto stavbu jsem taky moc pyšná, krásně využila prostor, který by se mi stejně hůř osazoval rostlinami.

Menší dřevník hned u domu z východní strany.

Když jsme místo pro naše dřevníky hledali, začala jsem si schovávat různé obrázky pro zahradní ukládání dřeva. Bavilo mne sledovat, jak nápadití lidé jsou. Jak umí na malých zahradách využívat každou možnost. Jak hezky mohou vypadat dřevníky v moderním pojetí. Ze dřeva můžete vyskládat nízký "plot", který vám poskytne soukromí na zahradě a trochu i odstíní od hluku - namísto klasických "plných" plotů. Polínka mohou být "schovaná" v lavičkách i ohništi. Dřevník může mít zelenou střechu a klidně může být policového typu nebo ve tvaru šestihranů. Podívejte se na různou inspiraci v pinterestové nástěnce: https://cz.pinterest.com/zahrada/d%C5%99evn%C3%ADky-v-zahrad%C3%A1ch/

Dřevníky v zahradách mohou být hodně hezké. Zdroje obrázků: https://www.cortenstaalproducten.nl/, http://www.instructables.com, http://ideipentrucasa.ro/, http://www.conma.ch/, https://i.pinimg.com/, https://www.instagram.com/.

Zdroje obrázků:

Houtopslag Cortenstaal, Cortenstaalproducten, via https://www.cortenstaalproducten.nl/a-36456537/houtopslagen-2mm/houtopslag-cortenstaal-100x35x200cm/#description

Garden Fireplace With Bench by AllanS1, via http://www.instructables.com/id/Garden-Fireplace-with-Bench/

Idei practice de depozitare a lemnelor de foc in standuri de metal, Violeta O., via http://ideipentrucasa.ro/idei-practice-de-depozitare-lemnelor-de-foc-standuri-de-metal/

HOLZLAGER, DS AG Conma, via http://www.conma.ch/de/holzlager

Ecossistemas. com, via Pinterest, https://i.pinimg.com/originals/b9/1c/5b/b91c5bc73ebd99b9299b0a51cad0a307.jpg styleroom_fi, via Instagram, https://www.instagram.com/p/szQ71grqbb/

O knize Žijte ve své zahradě

O pořadu pana Ferdinanda Lefflera jsem už psala a protože se mi líbilo nakukovat do krásných zahrad, objevila se na Vánoce pod naším stromečkem i jeho půvabná kniha. Jmenuje se Žijte ve své zahradě. A v tomto textu se chci podělit o své postřehy a o to, proč mám tuto knížku ráda. Třeba si podle toho zhodnotíte, jestli by měla nějaký smysl i pro vás.

Začnu trochu obšírněji. Když jsme se s manželem vzali, dostali jsme od kolegů z práce krásný svatební dar. Obrovskou těžkou knihu plnou obrázků architektonicky krásných domů z celého světa. Ta kniha neobsahovala moc textu a rozhodně nebyla praktickou příručkou do života, protože znázorněné domy stály neskutečné částky. Přesto jsme jí pořád listovali. Ujasňovali jsme si na ní, že budeme jednou v době chtít hodně oken. Že se nám líbí výhledy do zeleně. Některé zajímavě použité přírodní materiály. Nechali jsme na sebe jen prostě ty krásné fotky působit. Knížka nás hodně inspirovala pro náš vlastní projekt domu, který oproti těm v knížce stál jen nepatrnou částku. Jsme rádi, že jsme ji měli. A podobné to bude s knihou pana Lefflera.

Kniha je plná krásných fotografií z několika zahrad. Z velkých zahrad, drahých zahrad, střešních zahrad a teras. Já vím, že cenově jsou ty zahrady někde jinde, než si můžu dovolit. Venkovní kuchyně, jezera a přírodní koupaliště, velké terasy, krásné šlapáky, opravdové materiály, umělecké předměty, vodní prvky, zídky, vysoké záhony, venkovní postel, zajímavá odpočívací místa... na to náš rozpočet nestačí. Ne, aby byly v takové hezké podobě. Ale jsou krásnou inspirací, nutí mne nad zahradou přemýšlet.

Pokud čekáte, že tato kniha o zahradách pojednává primárně o rostlinách, nejspíš byste byli zklamaní. O rostlinách jako takových jsou tam tak všehovšudy čtyři stránky. Ne, o nich ta kniha není. I když jsou vidět na každé stránce - ať již šalvěje, kontryhely, úrazníky, mateřídouška, břízy, traviny, měsíční jahody, zelenina nebo čechravy, většinou nepojmenovány - o nich není. Tahle kniha je právě o konceptu všeho ostatního. Jaké zvolit ploty, zástěny, kam dát lavice a z čeho? O jakých vodních prvcích přemýšlet, co dokážou zídky, místo pro ohniště? Jaké mohou být v zahradě cesty, jak působí vysoké záhony, že je třeba myslet i na sušák na prádlo? Co altány, venkovní postele, křesílka, schovky a dětské hrací prvky? Co dokáže umění v zahradě a jaké volit materiály? Tak právě na takové otázky zodpovídá.

Tak jako se mi zamlouval komentář pana Lefflera v jeho pořadu, stejně se mi zamlouval text v jeho knize. Dobře se mi četl. Líbí se mi, jak o zahradách přemýšlí, jaké otázky si klade. Líbí se mi jeho názory a postřehy. Pokud se vám líbilo, o čem mluvil v pořadu, bude se vám líbit, o čem psal. Dokážu si představit, že si jeho knihu budu číst stále a stále každý rok. Však už teď jsem se ke spoustě pasáží vracela.

Co jsem ráda, že díky knížce teď vím? Co jsme si z ní s manželem vzali, i když už máme většinu zahrady zařízenou? Především postřehy k těm těm neživým zahradním záležitostem, které ještě tolik dořešené nemáme. A o kterých vlastně ta kniha je:

• Nikdy nebude působit dobře, pokud si materiál hraje na jiný, než opravdu je. Škrtáme plán na betonovou dlažbu pro stání pro auto, která by se tvářila jako bílé kostičky. Stejně by se nehodila ke gabionu, který jsme vyskládali z kamenů z pozemku. Místo toho přemýšlíme o opravdové kamenné dlažbě, nebo přiznaném hezkém betonu, nebo mlatovém povrchu.
• Kdyby nás někdy na zahradě obtěžoval v nějakém místě pravidelný hluk, lze k odpočívacímu místu zabudovat nějaký vodní spád - šplouchání vody je také hlučné, ale působí na člověka uklidňujícím dojmem.
• Naše malá zahrada nejspíš bude vždycky působit roztříštěně. Je to i kvůli různorodým dřevěným prvkům - některé jsou ponechané bez nátěru, jiné musely být natřené a navíc různými odstíny, které se namanuly. Kdybychom přiznali dřevo takové, jaké je, působila by zahrada lépe. To už samozřejmě měnit nijak nebudeme, jaké jsme měli možnosti, takové byly, ale je dobré to prostě vědět. 
• Potvrdilo se mi, že zahradám sluší dobře vedené cestičky a záhony s květinami. Je dobře, že do předzahrádky plánuji právě takovou cestičku namísto trávníkové plochy.
• Vhodně zvolené dřevníky zahradě sluší. Jsem ráda, že dva takové máme a na správných místech.
• Schovky, různá posezení, zákoutí - dodávají zahradě atmosféru a jsem ráda, že jsme jich zařadili tolik, i když mám prostor malý.
• Zahradu můžu zútulnit pomocí textilu a doplňků - např. polštáře.
• Vícekmenné stromy dělají se zahradou divy, nemusím se jich bát.

Více o knize:

http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/popularne-naucna/zijte-ve-sve-zahrade-1388

Leden – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v lednu?

• Pokud jste na Vánoce měli jedličku, můžete ji využít na zakrytí jahod, skalniček či trvalek, aby měly ochranu proti mrazům. Opadané jehlice ze smrčků mohou přijít na kompost či k jahodám, malinám a ostružinám, zkrácené větve na hromadu do rohu zahrady pro úkryty pro užitečné živočichy. (Více v článku Co s vánočním stromečkem?)
• Mrzne, až praští? Pokud teploměr ukazuje alespoň mínus 9 °C, pořádně se oblečte a běžte na zahradu s bublifukem. V této teplotě už stihnou bubliny zamrzat a tvořit křehké umění. Více najdete v odkazech: http://www.malovanikresleni.cz/news/recept-na-zamrzle-bubliny/ a http://extrastory.cz/podivejte-se-co-se-stane-kdyz-budete-v-mrazivem-pocasi-vyfukovat-bubliny.html
• Pozorovat ptáky na krmítku, pokud je v těžkých mrazech přikrmujete (více o krmení ptáků). Do pítka jim v holomrazech dávat pravidelně vodu (více o pití ptáků v zimě).
• Stále můžete sklízet zimní cibuli, pórek, růžičkovou kapustu, topinambury, pastinák nebo kadeřávek (zimní dobroty ze zahrady).
• Požád lze chodit do zahrady pro stálezelené bylinky. Mrazuvzodrný rozmarýn (odrůda Faust od Krulichů), šalvěj či tymián jsou v pokrmech pořád lepší takhle čerstvé než sušené. I když je jasné, že silic a vonných látek v nich není tolik, co v létě. Pokud mrzne, nesahejte jim venku na listy holýma rukama, teplotní šok by způsobil zčernání.

• Nepravý jasmín, vilíny či kaliny nebo malé čemeřice mohou začít někdy kvést dokonce už v lednu, pokud je máte, podívejte se, zda se třeba neprobudily k životu (více o zimních květech).
• Koukat se na zahradu za oknem z domu, listovat knížkami a přemýšlet, kterou kytku vysadíte v tomto roce, nebo plánovat, jaké změny na zahradě uděláte.
• Fotit barevné bobule skalníku, hlohyně či dřišťálu, pokud je ještě nesezobali ptáci. Hezké listy mají i cesmíny.
• Pokud není sníh a zmrzlá půda, tak zalijte jehličnany a stálezelené keře (především při holomrazech). Pokud jste sázeli stromky, tak i ty, pokud nemrzne.

Když je sníh:

• Hledat na čerstvě napadaném sněhu stopy a určovat, kterým zvířatům patří. (O stopách ve sněhu.)
• Užít si pořádnou koulovačku na zahradě, postavit sněhuláka či sněhulačku či rovnou iglů či hrad. Užít si barevné sněhohrátky.

• Pokud je sníh těžký a mokrý, raději jej z mladých stromků trochu setřeste, aby nepolámal mladé větve. 

Zapomeňte na:

• Solení cestiček v zahradě, vhodnější je písek a štěrk (více o sypání cestiček v zahradě).

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?