Kdy sklízet kamčatský zimolez?

Na tuto otázku jsem se ptala především minulý rok. Plody kamčatských zimolezů byly modré už týden, ale trpké, až se mi křivila pusa. Kdy tedy dozrají? Chutné a velmi příjemné začaly být až v době, kdy se mi už červenaly na skalce jahody a v louce kvetly kopretiny. Prvenství, co se týká sklizně ovoce na zahradě, tedy loni nakonec prakticky vůbec nezískaly.

Vrtalo mi to hlavou a tak jsem šla na internet pátrat, jak tedy poznám, že je plod zimolezu zralý. Čekala jsem nějaké složitosti s počítáním dnů, kdy na ně svítí slunce nebo zabarvení do tmava či podle zálivky a tak. Až se stydím napsat, jak jednoduché to je. A nejspíš to už všichni ostatní víte, jen mne to vlastně vůbec nenapadlo. Plod kamčatského zimolezu je zralý v ten moment, kdy sám skoro spadne do ruky. Prostě jako jiné ovoce... kdy jej netrháte z keře násilím, ale téměř při dotyku zůstane hezky v ruce. To je celé. Odteď trhám plody tak, že pod ně nastavuji misku a ty, co jsou krásně zralé, do ní spadnou při lehkém doteku.

Samozřejmě děti na tuto taktiku docela kašlou a trhají zimolezy zralé i nezralé, rovnou do pusy. Nikdo jiný zatím tyhle dobré modré plody nesklízí, až mne to překvapilo, očekávala jsem hlavně nálety ptáků. Místní ptáci si plodů schovaných pod listy zatím prostě nevšimli. Ani jsem tedy ještě nemusela zkoušet, jak se používají sítě.

A jak si zatím chuťově stojí odrůdy, které máme?

• Amur - je chuťově výborný, rozhodně doporučuji
• Nimfa - je chuťově výborná, doporučuji
• Altaj - přišel mi více kyselý, určitě jej nechte opravdu dobře dozrát
• Duet - také je takový více nakyselý, je osvěžující
• Rebeca nebo Amfora (na sazenici byly dva názvy) - má veliké plody, plodí o dva týdny později, než jiné odrůdy, co mám. Chutná dobře, není v něm žádná výrazná chuť, spíše jen taková sladkost.
• Průhonický letní - odrůda pro nás byla zklamáním, plody byly hrozně maličké, pořád jsme čekali až dozrají, bylo jich málo a nakonec jsme ten keřík dali pryč a pořídili jinou odrůdu. Chuťově nás neoslovil.

Přišla jsem tomuto ovoci hodně na chuť, takže ještě přemýšlím, kam bych zasadila další keřík :-) Zatím jsem se ještě nedostala k tomu, že bychom plody zimolezu mrazili, jak jsem původně zamýšlela... všechno zvládneme sníst jen tak. (A syn v kaši, neboť on mi většinu ovoce ze zahrady "jen tak" nejí, narozdíl od všech jeho kamarádů.)

Mamka začíná s permakulturou

Zahrada, kde jsem vyrůstala, se v mnohém změnila od dob mého mládí. Jedna věc se ale za těch víc než třicet vůbec nezměnila, a tou je pěstování zeleniny (a drobného ovoce). Poměrně velké pole za domem táta na podzim pooře (mimo kousku, kde jsou jahody), na jaře opět pomocí traktoru připraví půdu (rozbije větší hroudy) a pak už nastupuje mamka a motykou okopává, připravuje záhonky, odpleveluje, uhrabává, seje a sází a každý den nosí desítky těžkých konví s vodou. A pak zase okopává, odpleveluje, ... stále dokola. Je to hrozná dřina. Nicméně výsledky to má velké. Moje malá zahrádky nikdy nevypěstuje tolik zeleniny, jakou získá ze zahrady mamka. Mrkve na celou zimu, cibule, rajčata na zavaření, kedlubny, hrách i saláty na průběžné jídlo. Je to prostě osvědčený postup a dává jim stabilní výsledky, to musím uznat.

Mamčiny maliny a bylinkové záhony, zakryté trochou štěpky... na domácí zahradě do té doby nevídaná kombinace.

Jenže já především vidím tu dřinu. Ten čas, který mamka musí zahradě dát, aby se jí záhonky nezaplevelily, jahody přežily a rajčata plodila. Rozčilování nad hraboši, krtkem, slimáky. Večer co večer po práci rychle běžet do zahrady. Zničená záda, zničené ruce, část dní z roku musí čerpat dovolenou "na zahradu", aby to stíhala. Tak se snažím ukázat jí i jinou cestu pěstování zeleniny, vozím knížky (nadchla ji kniha Ekozahrady od Jaroslava Svobody, líbí se jí i ta nová Zelenina z ekozahrady), mamka čte, studuje si to a líbí se jí to. Ale při aplikaci prvních tipů zatím naráží na zažité postupy a jiný styl zahradničení. Když zamulčovala maliny u plotu a dosadila k nim medvědí česnek, mulč rozhrabovali ptáci, vadil při kosení, medvědí česnek táta zjara pokosil, protože si neuvědomil, že tam je a moje babička, která tam také bydlí, v dobré snaze ještě šla ty maliny okopat. Výsledkem ale bylo, že bylo po malinách i po medvědím česneku. Když by chtěla zkoušet zimní zeleninu či ozimé setí a mít na záhoně stále něco od jara do zimy, tak nemůže - to by tátovi vadilo na to podzimní orání. Zkusit polykulturu s ředkvičkami? Nemožné, protože místo k setí je připraveno až někdy začátkem dubna a to už je na ředkvičky pozdě, šly by do květu a příliš pálily. Místo na posuvné pařeniště? Taky nejde. Se založením bylinkové zahrádky v jiné části zahrady taky neuspěla, prý by se to tátovi špatně sekalo sekačkou okolo.

Ať vypadal tento příběh sebevíc beznadějně, mamka to nevzdala. Získala pro svoje pokusy celý jeden úzký dvoumetrový pás pole, kde jsou na části jahody. Táta slíbil, že tuto část nebude orat, babička slíbila, že tam nebude na volné části hned něco nahodile mamce sázet "jen protože je tam prázdné místo". No a já získala místo, kde chci mamce zkusit postupně krok za krokem pomoct ukázat, že by to zahradničení nemusela být zas taková dřina. První přišly na řadu maliny. Do kompostu sázené, s konstrukcí, štěpkou, kůrou a jehličím mulčované. A k nim bylinková zahradka, abychom nalákaly opylovače a vnesly do zahrady trochu života a mamce bylinky na čaj či pro radost a k tomu pár měsíčních jahod (jehličím mulčovaných), aby mamka měla něco na chuť, kdykoliv do zahrady půjde.

V tomto po ty roky mamka pěstuje zeleninu. Je to hrdinka. Půda bez orání hned tvrdne a na hloubku rýče žádná vláha, žížaly jsou tady ohrožený druh.

S prvními pěstitelskými úspěchy (maliny, měsíční jahody), přišly i první trable. Ale popořádku, vysvětlím. Abyste měli představu, tak oraná půda, ve které mamka pěstuje klasicky zeleninu, je naprosto mrtvá a poměrně suchá. Alespoň na můj vkus. Člověk do ní zaryje rýč a na metru čtverečním potká tak jednu jedinou žížalu. Prach v nose z okopávání jsem smrkala ještě týden. Naprší a za chvíli je zase suchá. Na tohle vůbec nejsem z mé zahrady zvyklá... Mamka je prostě hrdinka - zasloužila by metál za to, jak v takové půdě dokáže udržet ty rostliny vůbec naživu a ještě z nich mít úrodu.
No a teď si představte tu nevídanou věc, kdy jsme na kousek této půdy dodaly kompost, pořádně zavlažily, přidaly bylinky a rostliny a zamulčovaly... dostaly jsme tam půdní život a v tu ránu tam byl krtek (asi?) a mamce půlku měsíčních jahod podryl, takže pár mladých sazenic uhynulo. Nedivím se mu, udělaly jsme pro něj v pustině dokonalý bufet.

Po téhle zkušenosti přišly klasické jahody a mamka zvolila raději roky ověřenou jistotu - nemulčovat, raději okopávat, aby nějaká úroda byla. Až teprve letos se odváží jim na kousku dodat mulč z dřevité vlny (štěpku se mi tam nedaří sehnat, vozím po pár pytlech moji, na jahody by nestačilo) a vyhodnotí si to. Nicméně začala pěstovat topinambury a mulčuje je suchou posečenou trávou ze sadu. A na první jarní jídla jsem jí z mé zahrady dovezla, věřte nebo ne, kopřivy. Na jejich zahradě se totiž díky tátovu častému sečení stal z kopřiv ohrožený druh a mamka si postěžovala, že ani nemá na čaj, natož zkoušet s nimi z jara omeletu nebo polévku. Takže v lehce vyvýšeném záhoně hned vedle topinambur jsou kopřivy, hezky označené cedulkou, aby bylo jasné, že toto se tam vážně pěstuje. Babička nad tím kroutila nevěřícně hlavou, děda bylinkář má naštěstí pro kopřivu kvůli léčivým účinkům pochopení.

Topinambury mulčované suchou trávou a vedle je vidět kousek pěstovaných kopřiv. 

Zatím nemáme ani ponětí, jestli mamce všechny ty topinambury nesežerou myši. Ale musí se to holt zkusit. No a postupně pomáhám mamince tvořit hluboce zúrodněné záhony podle pana Svobody (http://ekozahrady.com/zelenina_vnitrek_zahonu.htm). Materiálu na ně máme málo, táta asi nebyl zrovna unešený z toho, že jsem pro základ použila trochu jeho pracně získaného dřeva z lesa, kompost s těmto pokusy taky mizí závratnou rychlostí, až mamka dostala strach, jestli jí vystačí na rajčata. S mulčem musím být opatrná, aby se pod ním neschovávali potom slimáci. Nicméně na jejich zahradě se slimáci vyskytovali po stovkách, i když se vůbec nemulčovalo, tak snad přírodní zahradničení a permakulturní postupy obhájím i v často diskutovaném tématu slimáků. Tento rok zakládáme malou chřestovnu, mamka bude zkoušet zimní zeleninu (růžičkové kapusty, kadeřávek a polníček), postupně dosazujeme keříčky zimolezu kamčatského, abychom alespoň trochu rozbily vítr pro jiné rostlinky a chystáme další hluboce zúrodněné záhony. Nachystáme místo pro přenosné pařeniště. Postupně, krok za krokem to prostě nějak jít musí. Tak, aby mamka měla ze zahradničení zábavu a koníček, namísto dřiny. Tak, jako to zažívám na své zahradě já.

Tento článek jsem chtěla sepsat jako takový přehled toho, že pokud přírodním a permakulturním postupům neholduje celá rodina, nemusí být vůbec snadné něco z toho zavádět. Překážky se vynoří na každém kroku. Spravit narušený ekosystém není žádná legrace a já mamce ani nemůžu zaručit, že se to nějak dobře podaří, když máme jen dlouhý dvoumetrový pruh, kde se permakultura toleruje. Ale tváří tvář té úmorné práci, prachu, suchu a nošení konví si říkám, že bych si vyčítala, kdybychom to nezkusily. Snad za rok nebo dva budu na tento článek navazovat jiným, pozitivnějším. O tom, jak se mamce s permakulturou daří a jak se rozšiřujeme na další dvoumetrový pruh :-). Ale na to si musíme počkat... držte mojí mamce pěsti, ať ji elán pro přírodní zahradničení a permakulturní postupy tváří tvář překážkám nepohasne.

Vodní rostliny do nádob pro děti

Když jsem psala o knize Anity Blahušové (Zahrada žije – zahradničíme s dětmi), nadchl mne tam nápad s vodní zahrádkou pro děti. A v mém okolí jsem nebyla sama, komu se to zalíbilo. O určité podobě malých vodních zahrádek zauvažovali i v naší lesní školce ve vesnici. Zatímco tam proberou, zda by to vůbec bylo bezpečné, udržitelné a vhodné, já jsem dohledala, jaké vodní rostliny lze vlastně do malých nádob pro děti využít. Třeba se někomu ještě tyto tipy budou hodit.

Jako nejvhodnější umístění nádob se obvykle píše polostín. Především kvůli tomu, abyste je nemuseli každý den tolik dolévat a aby se příliš nepřehřívaly. Samozřemě můžete zkusit vytvořit i jezírko v nádobě na slunce a osadit je rostlinami, které mají rády teplou vodu, a zakoupit nějaký jednoduchý vodotrysk, aby i v té teplé vodě bylo zaručeno nějaké okysličování.
Pokud máte vhodné místo pro jezírko pouze ve stínu, lze najít i vodní rostliny, které v něm budou taky hezky prospívat. A teď už tipy na jednotlivé rostliny:

Marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia) – jde vlastně o kapradinu, rostliu tvoří půvabné čtyřlístky. Výhodné je, že zvládá i stín. Je dorbé zasadit oddenek do trochy jílu, více informací k pěstování: https://rybicky.net/atlasrostlin/marsilea_quadrifolia.

Měli byste ji sehnat na akvaristické burze, někdy i nějakých akvaristických potřebách a nebo přes inzeráty pro akvaristy (např. zde: https://www.ifauna.cz/akvaristika/inzerce/akvarijni-rostliny/ případně si můžete zadat poptávku). Takto by měla vyjít celkem levně. Někdy ji mívá i www.puskvorec.cz.

Babelka řezanovitá (Pistia stratitoes) – půvabná plovoucí rostlina, kterou si děti mohou přemístit, vylovit a zase vrátit. V úplném stínu se jí možná líbit nebde. Má ráda hodně živin ve vodě. Zimu u nás ale venku nezvládne. Lze ji sehnat v akvaristických potřebách a přes inzeráty pro akvaristy (např. zde: https://www.ifauna.cz/akvaristika/inzerce/akvarijni-rostliny/)

Šípatka širolistá (Sagittaria latifolia) – rostlina má listy ve tvaru šípů a hezky kvete. Má ráda slunné stanoviště, ale i v nádobě v polostínu by se jí mělo dařit. Do silnějšího stínu ji ale nedávejte. Naleznete ji u prodejců rostlin do jezírek. Dá se sehnat v ceně kolem 30 Kč za rostlinu.

Máta vodní (Mentha aquatica) – hodně silně aromaticky voní a hezky kvete od června do srpna, na květy láká hmyz. Obsahuje hodně mentolu (podle jednoho zdroje, podle jiného ho zase neobsahuje), nenašla jsem, že by se dala používat v čaji, spíše asi raději ne. Ale děti si mohou trhat lístky a vonět k nim, pokud je trápí rýma. Rozdrcené lístky jde na kůži použít na zmírnění svědění, nicméně taky samy o sobě můžou vyvolat alergickou reakci, takže opatrně. Pokud vodní mátu chcete dát do nádoby, vyčleňte jí jednu celou malou nádobu, je totiž hodně rozpínavá. Snese i málo vody, takže i nižší nádobu a měla by bez problémů přezimovat. Je pro ni vhodný polostín. Ve velkém stínu by sice rostla, ale nejspíš nekvetla. Lze ji sehnat u prodejců rostlin do jezírek. Nekupujte ji v hobbymarketech, tam je příliš drahá.

Shora zleva: marsilka čtyřlistá, babelka řezanovitá, šípatka širolistá a květy máty vodní. Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a archiv autorky.

Sítina niťovitá "Spiralis" (Juncus filiformis "Spiralis") – zelená rostlinka se zamotanými spirálovitými listy, je "prostě" hezká. Při pěstování v nádobě potřebuje být jen trochu ponořená. Měla by dobře přezimovat,

Kotvice plovoucí (Trapa natans) – je jednoletá vodní rostlina s jedlými plody, tzv. vodní kaštany (více o nich zde: https://www.vitalia.cz/clanky/zapomenute-potraviny-vodni-orechy-na-vymreni/, nezaměňujte s těmi asijskými vodními kaštany). Dětem lze vysvětlit, jakou roli měly vodní kaštany v naší minulosti, kdy je naši předci jedli a jak. Má raději slunce, do nádoby musíte zkusit, zda zvládne polostín a nebo vyzkoušet, jestli by to s ní nešlo i v nádobě (častěji dolévané vodou) na slunci. Aby vykvetla a plodila, potřebuje teplou vodu minimálně 20 °C. Na podzim je potom potřeba plody ponechat na dně ve vodě, aby příští rok opět vyklíčily. Více informací o přezimování semen nemám.
Sehnat ji můžete někdy u prodejců jezírkových rostlin, ale není tak obvyklá, takže může chvíli trvat, než se k ní dostanete. Lze ji také shánět přes inzeráty.

Nepukalka vzplývající (Salvinia natans) – další z půvabných plovoucích kapradin, tentokrát má ráda hodně světla. Jde o ohrožený druh, takže je vhodné si při koupi schovat paragon pro doložení původu. Více o pěstování zde: https://rybicky.net/atlasrostlin/salvinia_natans. Koupit ji můžete zde: http://www.aqua-daho.cz/cs/akvarijni-rostliny/akvarijni-rostliny/salvinia-natans-box. Nemám jasno v tom, zda jde o jednoletku (množící se výtrusy) a nebo trvalku a jak to tedy funguje s nějakým přezimováním.

Žebratka bahenní (Hotonia palustris) – tato nenápadná rostlinka má ponořené střapaté listy, kterými okysličuje vodu a které slouží jako případná schovka pro vodní živočichy. V květnu začíná hezky kvést bílými kvítky nad vodní hladinu. Uvádí se, že nesnáší přílišné horko, raději nádobu s ní dejte do polostínu. Není jednoduché ji sehnat, měli by ji mít prodejci jezírkových rostlin, ale už pár roků po ní pátrám marně, pořád je vyprodaná.

Shora zleva: Sítina niťovitá Spiralis, kotvice polovoucí, nepukalka vzplývající a květ a ponořené listy žebratky bahenní. Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a https://commons.wikimedia.org/.

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – Půvabně kvetoucí bahenní rostlina kvete v létě a dlouho až do září, její květy lákají hmyz. Pozor, aby ji děti neponořily moc hluboko, vyhovuje jí hloubka maximálně 15 cm. Seženete ji u prodejců jezírkových rostlin poměrně snadno, obvykle kolem 20 Kč za rostlinku. 

Orobinec nejmenší (Typha minima) – tento orobinec by měl jít pěstovat i v nádobě. Jde o klasické "čibuky", které děti v přírodě často přitahují na bažinatá, ne zrovna bezpečná místa. Hnědé čibuky se sametovým povrchem nemusí sloužit jen k dětským hrám, ale lze je poučit, že v historii se používaly místo peří do peřin či k zatápění. Rostlina je plně mrazuvrzdorná a měla by zvládat polostín. Sehnat byste ji měli u prodejců jezírkových rostlin za 25 Kč.

Přeslička japonská (Equisetum japonicum) – je typickou rostlinou pro malé nádoby, měla by být poměrně odolná, doporučuje se do polostínu. Z jednotlivých druhů přesliček bývá už dražší, kolem 40 Kč.

Pomněnka bahenní (Myosotis palustris)– potěší děti přes celé léto drobnými modrými kvítky, polostín by měla zvládat dobře. Měl by ji mít každý prodejce jezírkových rostlin a poměrně za levno, kolem 15 Kč za rostlinku a měla by se postupně hezky rozrůst.

Kosatec různobarevný (Iris versicolor) – působivé květy kosatců by se dětem mohly líbit. Tento má u sebe obvykle uveden, že zvládá i polostín. Je ale dobré raději vědět, že kosatce mají mírně jedovaté oddenky. Měl by být běžně k sehnání a stát kolem 30 Kč.

Shora zleva: kosatec různobarevný, kyprej vrbice, orobinec nejmenší a pomněnka bahenní. Zdroj obrázků: https://commons.wikimedia.org/, https://commons.wikimedia.org/ a archiv autorky.

Napadá vás ještě nějaká hezká rostlinka do polostínu do dětských "jezírek"? Minilekníny či také trpasličí lekníny jsem zavrhla kvůli ceně, jsou drahé. Lakušník je myslím asi jedovatý, žabník je také  jedovatý.

Co se týká péče o nádoby, bude jistě potřeba, aby děti dolévaly vodu (a někdo pak přes léto, když budou přívesnické tábory). Zazimovat by se nádoby měly nejlépe ve sklepě a nebo rostliny vytáhnout a "uskladnit" u někoho v jezírku. Ale o pěstování vodních rostlin v nádobě pro děti ještě napíšu později článek s vlastní zkušeností, co a jak.

PS: Anito, díky za takový suprový nápad v Tvé knížce!

Další články:
http://www.magazinzahrada.cz/zahradni-inspirace/vodni-zahradka-v-nadobe.html
http://www.pritelkyne.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=954

Obrázky:
Marsilea quadrifolia - European water clover.jpg. (2014, December 7). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:22, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Marsilea_quadrifolia_-_European_water_clover.jpg&oldid=141752133.
Akasamalari.jpg. (2016, November 17). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:23, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Akasamalari.jpg&oldid=214730017.
Juncus effusus 'Spiralis' - North Carolina Arboretum.JPG. (2015, February 13). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:39, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Juncus_effusus_%27Spiralis%27_-_North_Carolina_Arboretum.JPG&oldid=149945533.
Salvinia natans (habitus) 1.jpg. (2016, September 1). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:39, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Salvinia_natans_(habitus)_1.jpg&oldid=205328219.
Trapa natans Kotewka orzech wodny 2015-05-04 04.jpg. (2017, November 26). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:39, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Trapa_natans_Kotewka_orzech_wodny_2015-05-04_04.jpg&oldid=269399476.
Hottonia palustris saint-michel-en-brenne 36 10052008 2.JPG. (2016, January 22). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 20:40, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Hottonia_palustris_saint-michel-en-brenne_36_10052008_2.JPG&oldid=185329007.
Typha minima1.jpg. (2016, February 23). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 21:16, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Typha_minima1.jpg&oldid=188306828.
20151006Myosotis scorpioides2.jpg. (2015, October 7). Wikimedia Commons, the free media repository. Retrieved 21:17, May 8, 2018 from https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:20151006Myosotis_scorpioides2.jpg&oldid=174788209.

Květen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v květnu?

• Hned prvního května nezapomeňte políbit svou milou nebo svého milého pod nějakým rozkvetlým stromem.
• Druhá květnová neděle zase patří maminkám, je Den matek. Natrhejte v zahradě maminkám milou kytičku, ať už to budou konvalinky, sedmikrásky, kosatce, malé macešky, srdcovky nebo třeba velkou kytici šeříků, ta krásně provoní celý byt nebo dům.
• Užijte si, jak zahrada voní. Ráno je to svěží chladný a úžasně čerstvý vzduch, přes den potom prašná směsice slabých vůní. Pokud v podvečer přijde bouřka, stačí pak vyběhnout ven a nadýchat se vzduchu plného zdravých záporných iontů, které člověka pěkně nabijí energií. A večer se soumrakem se rozvoní kvetoucí keře šeříků.
• Prší? Jarní deštíky mohou být i příjemné, nebojte se dobře obléct, nasadit gumáky a pláštěnky a užít si je i s dětmi. (Inspirace na zahradní zábavu a hry v dešti pro děti.)
• S rostoucími teplotami a intenzivnějším slunečním svitem se již dá venku věšet prádlo a vyvětrat peřiny a deky.
• Naučte se na zahradě žonglovat, návody najdete třeba zde: http://zonglovani.info/micky/.

Tuhle zábavu na zahradu v květnu vymyslela pro synka tchýně. Připevila širokou lepicí pásku na paletu vystřiženou z tvrdého papíru a syn se snažil zachytit paletu barev a tvarů zrovna z toho dne.

• Jakmile jsou odkvetené pampelišky, tak je první moment, kdy už lze směle kosit jedlý trávník (viz http://www.rodovystatek.cz/rocni_plan_praci.htm). 
• Krásné fialkové pažitkové květy můžete přidat do salátů či pomazánek. Na konci měsíce už kvete černý bez a z jeho květů lze vyrábět sirupy, limonádu i "šampaňské". Také se už mohou objevit první plody zimolezu kamčatského. (O jarních dobrotách.)
• Jakmile v květnu přejdou poslední mrazíky, tak můžete set a sázet choulostivou zeleninu přímo do zahrady (rajčata, papriky, hrách, fazole, čekanka, cukety, kukuřice...).
• Po "zmrzlých" už lze vytáhnout choulostivé opečovávané rostliny ze zimních zahrad (pokud je máte, např. citroníky, rozmarýny) pěkně na čerstvý jarní vzduch. Pozor ale na jarní slunce, zvykejte je opatrně.

Na co si dát pozor:

• Jarní mrazíky mohou zničit úrodu. Zeleninu a jahody lze zakrýt netkanou textilií a nejlépe mít na zahradě pestrost, aby i v případě mrazíků přecejen něco na zahradě k jídlu zbylo. (Více o jarních mrazících.)

Jak to na jaře vypadá v naší zahradě? Podívejte se na momentky z května a června: https://cz.pinterest.com/zahrada/kv%C4%9Bten-a-%C4%8Derven-ve-vysn%C4%9Bn%C3%A9-zahrad%C4%9B/

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?