Borelioza a sekání trávníků hlava nehlava

Když si dovolím zastat se v diskuzích přeměny vhodných trávníkových ploch na louky či trvalkové záhony, obvykle to pěkně schytám. Že tam budou klíšťata! Podporuji rozvoj boreliozy! Namnožím ta klíšťata do kalamitních rozměrů. A co moje děti, jestli se nebojím...

Tak jsem si sem dovolila rozebrat ten vývoj klíštěte krok za krokem. Kde je a jak to souvisí nebo nesouvisí s trávníkem. Vyhodnoťte si sami, jestli opravdu sekání trávníků na krátko něco ohledně boreliozy změní... nebo ohledně počtu těch klíšťat.

Samozřejmě, že se bojím. Ale krátké trávníky opravdu borelióze nezabrání. Ostatně tráva se v posledních letech vysekávala až na drn či extrémně nakrátko leckde, a bohužel počty klíšťat to nijak nezredukovalo. Ale pojďme už k těm údajům o životě klíšťat:

1. Nakladená vajíčka - Dovoluji si podotknout, že samička klade vajíčka na zem, do půdy. Samička zvládne přezimovat a klade vajíčka na jaře, kdy je dostatek vlhkosti. Zde tedy časté sekání trávníků a sečení na krátko nijak neovlivňuje počty vajíček v půdě. Berte v potaz to, že samička si až tak nevybírá, kde vajíčka naklade, moc toho sama "nenachodí", jaksi "nemá jak" (minimálně ty druhy klíšťata, která jsou v ČR, neběhají za obětí).

2. Larvy - vylíhnou se z vajíček obvykle v dubnu nebo květnu (udává se 25 až 70 dní od nakladení), jsou maličké a mají dosah spíše jen do 10 cm nad zemí. Larvy jsou opravdu citlivé na vlhkost prostředí, bez vlhka vyschnou. Nutně potřebují nasát hodně krve od hostitele - především malého hlodavce, aby mohla proběhnout přeměna. Právě od drobných hlodavců především získá ty borelie. Jít ale může už i na člověka. Vyřeší něco časté sečení trávníku pro toto stadium? Změní počty larev? V jarním období obvykle nevysuší sečením trávník natolik, aby larvy vyschnuly, navíc jich spousta už jistě stihla od vylíhnutí najít první hostitele v podobě hlodavců a přežívají díky nim (a klidně v jejich norách). Jakmile se na těchto hostitelích dostatečně napijí, odpadnou a za 25 až 40 dní se přemění v nymfu. Jednoduše se dostanou na jiná místa díky zvířatům, která je přenáší. Klidně na nízko sečený trávník, pokud se tam hlodavci (ale i jiná zvířata) například pravidelně pohybují. Mohou odpadnout i v norách hlodavců.

3. Nymfa - z larvy se po dostatečném sání krve přemění klíště postupně v nymfu. Nymfa je poměrně odolná, vydrží být hlady až dva roky. Pokud je dostatečná vlhkost a teplota (sledujte http://portal.chmi.cz/), je aktivní, vylézá po rostlinách a čeká na možného hostitele, jímž jsou především savci a ptáci. Nepohrdne ale myslím ani ještěrkou. Výška jejího působení je až 50 cm nad zemí. Čeká na stéblech, rostlinách i spodních částech keřů. Pokud je sucho a nepříznivé podmínky, nebo třeba moc zima, jednoduše zaleze dolů k půdě. Přezimovat může například pod listím, v hrabance, v mechu v trávníku, prostě obecně ve svrchních vrstvách půdy. Části nymf se daří přezimovat například v norách hlodavců. To, že na nízkosečeném trávníku zrovna nechytíte ve vyprahlém létě klíště, neznamená, že si tam v klidu nečeká spousta nymf v půdě na lepší počasí...
Pokud je horké léto a suchý vzduch, klíšťata nejspíš nepolezou na trávník, ať je dlouhý nebo krátký. Počkají si na lepší podmínky.

4. Dospělé klíště - nymfa se po dostatečném sání krve přemění v klíště a už se rozlišuje pohlaví. Samci již krev nesají (čerpají ze zásob z doby, kdy byly nymfou), jen hledají zvíře, na kterém mohou potkat samici a na tomto hostiteli mohou zůstat i několik měsíců. Samice hledají vhodné zvíře, na kterém najdou samečka, pořádně se napijí krve a následně někde odpadnou a do půdy nakladou vajíčka. Pokud je dostatečná vlhkost a teplota, vylézají po rostlinách a čekají na větší zvíře či právě i člověka. Výška jejich působení je až 1 metr. Pokud je sucho a nepříznivé podmínky, tak jednoduše zalezou dolů k půdě, nebo se přímo schovají do půdy. Samice bez problémů v půdě nebo pod listím či v mechu v trávníku přezimuje, aktivní začne být už od 5 °C, takže prakticky lze chytit klíště i v zimě (často to tak mají například myslivci). Navíc samice vydrží být bez potravy také klidně až rok. 

Tak co, získali jste trochu přehled, kde a jak ta klíšťata jsou či nejsou? Podívejte se i na tuto závěrečnou práci: https://theses.cz/id/0tucyt/STAG90250.pdf 

Cituji: "Posečení lučního porostu mělo na výskyt klíšťat překvapivě jen nepatrný vliv." Ono ani není jednoduché to tolik změřit, protože: "Dospělci vyhledávají hlavně větší hostitele, a proto vylézají vysoko na stébla trav. Menší stádia se pohybují spíše u země a nezachytávala se na plátno."

A z grafů je vidět trochu paradoxní situace, kdy v louce, do které by se laici báli kvůli klíšťatům vlézt, ta klíšťata nejsou a naopak v "mrtvém" jehličnatém lese, kde jsou jen stromy a hrabanka, jich najdete docela dost.

Potom se samozřejmě ptám, jakže má to časté sekání trávníků až na drn vlastně pomoct proti klíšťatům? Vždyť pokud jsou podmínky pro aktivitu klíšťat, tak prostě ta klíšťata budou i v anglické trávníku i v louce, v lese bez trávy i v lese s trávou. A spousta jich bude v té době na zvířatech. Odpadnou, kde odpadnou. Jestliže nezamezíte pohybu zvířat (myši, ještěrky, ptáci, zajíci, kuny, potulné kočky, pastevní zvířata i domácí zvířata), tak se prostě klíště může do dané lokality dostat a pokud to není zrovna beton a dlažba, tak tam i vydrží a počká na vhodnou dobu a vhodného hostitele.

Říkám si, kdyby se tak všechny ty nářky a snaha o co nejnižší trávníky, raději zaměřila směrem k opravdovému snížení počtu klíšťat, to by bylo fajn. A co že je tím zázračným řešením? V první řadě výraznější počty hrabavých ptáků v krajině - koroptví, perliček, bažantů. Tím, že budou mít přirozené prostředí v podobě remízků a pestrých (druhově i věkově) listnatých lesů, bude jich více. A více hrabavých ptáků v přirozeném prostředí, to znamená více nepřátel klíšťat. Hrabaví ptáci (i slepice) klíšťata zobou a asi i celkem rádi. Minimálně nejčastějším a nejvíce doporučovaným internetovým tipem, jak "vyřešit" klíšťata na zahradě a zredukovat jejich počty, je právě pořízení slepic či perliček a vpuštění pravidelně do zahrady.

---

Poznámka pod čarou: Borelióza přestává být pouze doménou klíšťat.

Ještě nedávno si to mnozí lékaři mysleli, vyjádření v tisku, články, to tomu i odpovídá. Také se tvrdilo, že borelioza se rozvine až po 12 hodinách. Bohužel nic z toho už dnes neplatí takto dogmaticky. Empirická pozorování ukazují už něco jiného.
Dovolím si citovat Ing. Petra Dymáčka, Ph.D., který se zabývá lymskou boreliózou od roku 2002, pracuje jako vědecký pracovník AV ČR, je místopředsedou spolku Borelioza CZ z.s. Text pochází z chatu https://www.tyden.cz/:

"Mnoho lidí zaznamenalo skvrnu - migrující erytém nejen po klíštěti, ale i po poštípaní hmyzem jako muchničkami, ovády či komáry. Komáři zcela jistě mohou nasát a obsahovat borrelie, mimo řady dalších patogenů, to již bylo vědecky prokázáno. Jasný důkaz však chybí, že je mohou přenést do hostitele na kterém takto nakažení komáři sají. Ale mechanický přenos např. zamáčknutím nakaženého komára na kůži pokud obsahuje nakaženou krev je poměrně reálný. Borrelie bohužel mají velice dobrou schopnost provrtat se všemi vrstvami kůže a infikovat lidský organismus z jejího povrchu. Empirických pozorování nákazy od komárů máme spousty, ale zatím chybí vědecký důkaz a přesné vysvětlení, jak by mohli komáři nakazit člověka sáním krve. Já osobně jsem přesvědčen, že to možné je, zejména pokud třeba sají na nakaženém člověku, jsou vyplašeni pohybem spícího a pak záhy sednou na druhého člověka ve stejné místnosti, ale bude ještě nějakou dobu trvat než se toto podaří experimentálně prokázat."
Cituji i z této závěrečné práce https://is.muni.cz/th/mz9v7/Lymeska_borelioza_z_pohledu_laicke_verejnosti.pdf :
" přenos hmyzem se uskutečňuje převážně nepřímým mechanismem, kdy se borrelie přítomné v trávicím traktu krev sajícího hmyzu dostávají do těla hostitele přes porušenou kožní bariéru při rozdrcení těla infikovaného hmyzu."

Právě toto je vysvětlením pro stovky případů, kdy u lidí dojde k pozorování typické skvrny (erytému) právě na místě, kde je štípla samice komára či muchnička nebo ovád. Často tito lidé opravdu klíště neměli, ani maličkou larvu, ani nebyli třeba vůbec v době předtím někde v trávě, či nemají domácí zvíře (kočku, psa), které by klíště domů přineslo. Můžeme polemizovat o tom, jak často k tomu dochází apod., ale prostě k tomu dochází a praktičtí lékaři v ordinacích už stále častěji toto pozorují.

Jak nás má časté sekání trávníků zachránit před touto formou přenosu borelií, to netuším.

Další zdroje informací:
https://theses.cz/id/0tucyt/STAG90250.pdf
http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2002/Kveten---2002/Bojite-se-klistat-
https://is.muni.cz/th/jmszv/rasovska.pdf
https://is.muni.cz/th/f8bx0/Nada_Bartonkova_DP_-_fin.pdf


Obrázek:
H. Krisp [CC BY 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/3.0)], via Wikimedia Commons https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Gemeine-Holzbock-Ixodes-ricinus.jpg/512px-Gemeine-Holzbock-Ixodes-ricinus.jpg

Vícekmenné stromy do malých zahrad

Sledovala jsem teď na jaře druhou řadu pořadu Ferdinandovy zahrady (https://www.ceskatelevize.cz/) a to, jak tam používají zahradní architekti vícekmenné stromy je vážně skvělé. Zaujaly mne už při čtení knihy Žijte ve své zahradě (psala jsem o ní), a líbí se mi čím dál víc. Malým zahradám totiž dávají stín, snižují teplotu v horkém létu, dodávají rozměr a hloubku a atmosféru. No nedivím se, že je pan Leffler do těch malých zahrad používá, udělají hned rychlý efekt moderní zahrady. Jde kolem nich chodit a dobře je podsadit trvalkami, což se na malém prostoru počítá.

Ukázka vícekmenných stromů v zahradách. (Zdroje obrázků:  https://www.gardenista.com/, http://einzigartig-gruen.de/, http://www.verdeepaesaggio.it/ a https://www.flickr.com/)

Navíc vím, jak složitě někteří sousedé mezi sebou řeší otázku stromů a jejich výšky při okrajích pozemku. Vícekmenný vhodně zvolený nižší strom může být kompromisem, na kterém se někdy dá dohodnout a ve výsledku to sázení stromů prospěje vlastně všem.

Doplňuji sem do článku ještě zrovna krásný aktuální příklad, jak může být vícekmen užitečný. Paní Lenka Šulcová (ze Zahradnické pohotovosti) vytvořila vícekmen z keře bezu černého ve veřejném prostoru před bytovkou. Byla to asi jediná možná záchrana pro tento keř. Když tam totiž rostl klasicky, jako husté křoví, chodili tam lidé bohužel čůrat, místo smrdělo a místní obyvatelé apelovali na pokácení keře. Teď, když je ostříhaný a upravený jako hezký vícekmen, je tam vidět, čůrání nehrozí a navíc tam teď mají krásnou moderní výsadbu a paní Lenka tam zachránila strom, který zpříjemňuje klima v horkých dnech, krásně voní a je užitečný i pro ptactvo. Mám z toho radost. O celém příběhu si můžete přečíst ve skupince Zahradní architektura na Facebooku, máte-li na něm účet:
https://www.facebook.com/groups/zakaci/permalink/10156342415046659/

Bez černý může být také krásným vícekmenem. Tohle je právě ten, který zachránila paní Lenka.

Co se týká zahrad, tak na místo, na kterém může bez problémů stát krásný velký ovocný strom, bych nutně vícekmen nedávala. To mi přijde škoda, prostě velký ovocný strom je velký ovocný strom a máte-li na něj místo, směle do sázení nějaké staré odrůdy! Ale já třeba osobně o vícekmenných stromech uvažuji do našeho větrného tunelu (O větrném tunelu). Jde o úzkou část zahrady hned u domu a vítr je tam opravdu silný a nepříjemný jak pro nás, tak pro rostliny. Je částečně zastíněný naším a sousedním domem, na náročnější ovocné stromky to opravdu není, navíc nechceme stínit zahradu a terasu sousedům nějakým velkým stromem. Vícekmenné stromy z šikovně vybraných rostlin by ale mohly být trefou do černého. Potřebujeme od nich, aby kolem nich šlo dobře procházet v úzkém prostoru, ale aby dělaly korunu a zastínily trochu půdu. 

Jedno hezké místo pro takový strom je před oknem do obývacího pokoje. Keř tam dát nemůžeme, přes něj bychom neviděli ven... ale přes tři hezké kmeny se dá koukat pěkně.

Jednou budeme koukat z okna v obývacím pokoji na pěkné tři kmeny dřínu.

Jestli jsem Vás na použití vícekmenného stromu někde v zahradě navnadila, tak to má i jeden oříšek. Není vůbec jednoduché takový strom do zahrady sehnat. V rozumném rozpočtu. A navíc třeba i nějakou šikovnou rostlinu, o trochu víc užitečnou či jedlou, než jsou břízy (jsou krásné, ale moc se z nich nenajíte ani vy, ani třeba ptáci). Zahradní architekti a realizační firmy ví, jak si je opatřit, kde je koupit, ale kdo si zahradu tvoří sám a je závislý na nabídce zahradnictví, s dobrým vícekmenným stromkem se až tak moc nesetká. Takže nezbývá, než se obrnit trpělivostí a zkusit jej prostě postupně vypěstovat. Co by se mohlo zkoušet zapěstovat do vícekmenu? Se čtyřmi rostlinami by mělo jít experimentovat:

Dřín
Hodně sázím na to, že do vícekmenu půjdou hezky zapěstovat dříny. Jak ten klasický obyčejný, tak velkoplodé odrůdy. Měla jsem štěstí a tento rok jsem sázela dříny do živého plotu. Objednala jsem si už metrové z http://www.puvodnikere.cz/ (mám ten projekt ráda, když to jde, nakupuji něco tam) a zrovna několik přišlo krásně rozvětvených. Takže jsem je hned zasadila do toho našeho větrného tunelu a živý plot si doplním někdy jindy.
Dřín je krásný strom, který brzy na jaře kvete a poskytuje první potravu pro včely. A do toho plodí ovoce. Trpké v případě obyčejných dřínů, či dobré sladké v případě těch šlechtěných. Šlechtěné jsem si objednala dva, z jiného obchodu a jsem na ně zvědavá. Přišly mi ve formě takového spíš mini stromku. Ostříhala jsem jim některé větve a zkouším je rozvětvit a uvidím, co z nich nakonec vyroste.

Pár momentek z mých pokusů. Vlevo: Jeden obyčejný dřín měl větve hodně u sebe, zkouším jej trošku dostat do šířky přes smotaný pytel. Vpravo nahoře: S dalším dřínem to budu zkoušet u druhého okna, blízko domu. Vpravo dole: Šlechtěný dřín (to s bílou cedulkou) se holt začne větvit až trochu výš, . kousek od něj mám kanadské borůvky.

Muchovník
Použít do malé zahrady vícekmenný muchovník se přímo nabízí. Jde o krásně kvetoucí strom, který dodá i chutné ovoce (když vám něco ptáci nechají ;-) ) a nevyroste příliš veliký, takže se na něm dá domluvit se sousedy a zasadit jej do malé zahrady. Pořád je ale potřeba mít na paměti, že kdyby si ten muchovník mohl vybrat, tak chce spíš být keřem. Některé odrůdy silně odnožují zespod. Zapěstovat si je do podoby vícekmenu třeba jen o pár silných kmenech nebude úplně jednoduché. Osobně doma zkouším nějak zapěstovávat odrůdu Ballerina, u té mi akorát neustále u kmene raší z podnože jeřáb, který stříhám. Solidní fotku ale zatím nemám.

Střemcha
Střemcha by měla být přirozeně vícekmenná. Je to voňavý kvetoucí keř, plody jsou cenné pro ptáky, květy poskytují potravu včelám.

Bez černý
Upravit do vícekmenu či přímo zapěstovat postupně jako vícekmenný strom by měl jít i černý bez. Jeho hlavní výhodou je, že dokáže dobře růst i ve stínu, pouze tam méně plodí. Odchovávají se na něm také přirození nepřátelé mšic, tedy mít bez černý blízko růží je pro ně obrovská pomoc (vidím to i na naší zahradě, růže blízko našich bezů nepotřebují žádnou záchranu, zatímco s těmi před domem bojuji kvůli mšicím o přežití.


Napadá vás ještě nějaký užitečný menší strom, který by mohl jít zapěstovat do podoby vícekmene?


Další informace:
https://myazahrada.cz/vicekmenne-stromy-nebo-nohate-kere/
pokud hledáte například obrázky s vícekmennými stromy na Pinterestu, zadejte výraz multi-stem tree.

Zdroje obrázků:
1. Kendra Wilson, A Surprise Gold Medal at the Chelsea Flower Show, 2012, https://www.gardenista.com/posts/a-wildflower-meadow-wins-a-gold-medal-at-the-chelsea-flower-show/
2. Heike Martensen Pflanzen-und Gartenberatung, Arbeitsbeispiele, http://einzigartig-gruen.de/arbeitsbeispiele/
3. Karen Roe, Hope on the Horizon, RHS Chelsea Flower Show 2014, https://www.flickr.com/photos/karen_roe/14133477677/
4. Libereso Guglielmi, Amelanchier, Verde e Paesaggio il Verde e l’Architettura in Rete, http://www.verdeepaesaggio.it/2013/04/26/amelanchier/

Červen – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v červnu?

• Nezapomeňte na Den dětí (1. 6.) a naplánujte si příjemné hry na zahradu, klidně na nejbližší víkend;
• slunit se a opalovat na lehátku, vytáhnout piknikové deky a obědvat venku ta trávníku, přečíst si pěknou knihu na čerstvém vzduchu;
• užít si vůni růží, pivoněk, nepravého jasmínu (pustoryl) nebo kosatců;

• plést věnečky z kopretin; jakmile budou odkvétat, tak již můžete kosit i luční části zahrady;
• pro schlazení v parných dnech si zahrát bitvu s vodními pistolemi, vyrobit si "vodní bomby z balónků", máchat si nohy v zahradním jezírku pro osvěžení;
• dolévat ptákům a hmyzu vodu do pítek a koukat se, jak se brouzdají ve vodě nebo koupou v jezírku. Pokud přírodní jezírko ještě nemáte, červen je vhodnou dobou pro jeho vytvoření;
• opékat si špekáčky, posedět si s přáteli a notovat si písničky za doprovodu kytary, grilovat nebo péct pizzu v zahradní peci;
• pozorovat slunící se ještěrky na suché zídce nebo poletující motýly;
• i červnové deštíky mohou být příjemné, vyrazte s dětmi na zahradu a inspirujte se na některé z dešťových her v tomto článku;
• jíst jahody a hrášek přímo ze zahrádky, dělat si z třešní "náušnice" a péct rebarborové koláče. Dozrávat by měl i zimolez kamčatský a později muchovník, moruše, saláty už také budou k snědku, stejně jako se zazelenají voňavé bylinky. A můžete také vyzkoušet sladký nektar z květu hluchavky. (Další letní dobroty ze zahrady.)
• Pokud kosíte trávník kosou, můžete trávu  využít na mulčování rostlin (především mladých a jaře zasazených), aby jim půda tolik nevysychala;
• v červnu lze sít mrkev, červenou řepu, brokolici a černou ředkev pro podzimní sklizeň, salátovou čekanku;
• lze také stříhat živý plot z opadavých rostlin, ale rozhodně se do toho pouštějte až v době, kdy už v plotu nebudou hnízdit žádní ptáci se svými ptáčaty.

Jak to v červnu vypadá v naší zahradě? Podívejte se na momentky z tohoto krásného měsíce: https://www.zonerama.com/Vysnenazahrada/Album/5228194

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?