Když si dovolím zastat se v diskuzích přeměny vhodných trávníkových ploch na louky či trvalkové záhony, obvykle to pěkně schytám. Že tam budou klíšťata! Podporuji rozvoj boreliozy! Namnožím ta klíšťata do kalamitních rozměrů. A co moje děti, jestli se nebojím...
Tak jsem si sem dovolila rozebrat ten vývoj klíštěte krok za krokem. Kde je a jak to souvisí nebo nesouvisí s trávníkem. Vyhodnoťte si sami, jestli opravdu sekání trávníků na krátko něco ohledně boreliozy změní... nebo ohledně počtu těch klíšťat.
Samozřejmě, že se bojím. Ale krátké trávníky opravdu borelióze nezabrání. Ostatně tráva se v posledních letech vysekávala až na drn či extrémně nakrátko leckde, a bohužel počty klíšťat to nijak nezredukovalo. Ale pojďme už k těm údajům o životě klíšťat:
1. Nakladená vajíčka - Dovoluji si podotknout, že samička klade vajíčka na zem, do půdy. Samička zvládne přezimovat a klade vajíčka na jaře, kdy je dostatek vlhkosti. Zde tedy časté sekání trávníků a sečení na krátko nijak neovlivňuje počty vajíček v půdě. Berte v potaz to, že samička si až tak nevybírá, kde vajíčka naklade, moc toho sama "nenachodí", jaksi "nemá jak" (minimálně ty druhy klíšťata, která jsou v ČR, neběhají za obětí).
2. Larvy - vylíhnou se z vajíček obvykle v dubnu nebo květnu (udává se 25 až 70 dní od nakladení), jsou maličké a mají dosah spíše jen do 10 cm nad zemí. Larvy jsou opravdu citlivé na vlhkost prostředí, bez vlhka vyschnou. Nutně potřebují nasát hodně krve od hostitele - především malého hlodavce, aby mohla proběhnout přeměna. Právě od drobných hlodavců především získá ty borelie. Jít ale může už i na člověka. Vyřeší něco časté sečení trávníku pro toto stadium? Změní počty larev? V jarním období obvykle nevysuší sečením trávník natolik, aby larvy vyschnuly, navíc jich spousta už jistě stihla od vylíhnutí najít první hostitele v podobě hlodavců a přežívají díky nim (a klidně v jejich norách). Jakmile se na těchto hostitelích dostatečně napijí, odpadnou a za 25 až 40 dní se přemění v nymfu. Jednoduše se dostanou na jiná místa díky zvířatům, která je přenáší. Klidně na nízko sečený trávník, pokud se tam hlodavci (ale i jiná zvířata) například pravidelně pohybují. Mohou odpadnout i v norách hlodavců.
3. Nymfa - z larvy se po dostatečném sání krve přemění klíště postupně v nymfu. Nymfa je poměrně odolná, vydrží být hlady až dva roky. Pokud je dostatečná vlhkost a teplota (sledujte http://portal.chmi.cz/), je aktivní, vylézá po rostlinách a čeká na možného hostitele, jímž jsou především savci a ptáci. Nepohrdne ale myslím ani ještěrkou. Výška jejího působení je až 50 cm nad zemí. Čeká na stéblech, rostlinách i spodních částech keřů. Pokud je sucho a nepříznivé podmínky, nebo třeba moc zima, jednoduše zaleze dolů k půdě. Přezimovat může například pod listím, v hrabance, v mechu v trávníku, prostě obecně ve svrchních vrstvách půdy. Části nymf se daří přezimovat například v norách hlodavců. To, že na nízkosečeném trávníku zrovna nechytíte ve vyprahlém létě klíště, neznamená, že si tam v klidu nečeká spousta nymf v půdě na lepší počasí...
Pokud je horké léto a suchý vzduch, klíšťata nejspíš nepolezou na trávník, ať je dlouhý nebo krátký. Počkají si na lepší podmínky.
Pokud je horké léto a suchý vzduch, klíšťata nejspíš nepolezou na trávník, ať je dlouhý nebo krátký. Počkají si na lepší podmínky.
4. Dospělé klíště - nymfa se po dostatečném sání krve přemění v klíště a už se rozlišuje pohlaví. Samci již krev nesají (čerpají ze zásob z doby, kdy byly nymfou), jen hledají zvíře, na kterém mohou potkat samici a na tomto hostiteli mohou zůstat i několik měsíců. Samice hledají vhodné zvíře, na kterém najdou samečka, pořádně se napijí krve a následně někde odpadnou a do půdy nakladou vajíčka. Pokud je dostatečná vlhkost a teplota, vylézají po rostlinách a čekají na větší zvíře či právě i člověka. Výška jejich působení je až 1 metr. Pokud je sucho a nepříznivé podmínky, tak jednoduše zalezou dolů k půdě, nebo se přímo schovají do půdy. Samice bez problémů v půdě nebo pod listím či v mechu v trávníku přezimuje, aktivní začne být už od 5 °C, takže prakticky lze chytit klíště i v zimě (často to tak mají například myslivci). Navíc samice vydrží být bez potravy také klidně až rok.
Tak co, získali jste trochu přehled, kde a jak ta klíšťata jsou či nejsou? Podívejte se i na tuto závěrečnou práci: https://theses.cz/id/0tucyt/STAG90250.pdf
Cituji: "Posečení lučního porostu mělo na výskyt
klíšťat překvapivě jen nepatrný vliv." Ono ani není jednoduché to tolik změřit, protože: "Dospělci vyhledávají hlavně větší hostitele, a proto vylézají
vysoko na stébla trav. Menší stádia se pohybují spíše u země a nezachytávala
se na plátno."
A z grafů je vidět trochu paradoxní situace, kdy v louce, do které by se laici báli kvůli klíšťatům vlézt, ta klíšťata nejsou a naopak v "mrtvém" jehličnatém lese, kde jsou jen stromy a hrabanka, jich najdete docela dost.
Potom se samozřejmě ptám, jakže má to časté sekání trávníků až na drn vlastně pomoct proti klíšťatům? Vždyť pokud jsou podmínky pro aktivitu klíšťat, tak prostě ta klíšťata budou i v anglické trávníku i v louce, v lese bez trávy i v lese s trávou. A spousta jich bude v té době na zvířatech. Odpadnou, kde odpadnou. Jestliže nezamezíte pohybu zvířat (myši, ještěrky, ptáci, zajíci, kuny, potulné kočky, pastevní zvířata i domácí zvířata), tak se prostě klíště může do dané lokality dostat a pokud to není zrovna beton a dlažba, tak tam i vydrží a počká na vhodnou dobu a vhodného hostitele.
Říkám si, kdyby se tak všechny ty nářky a snaha o co nejnižší trávníky, raději zaměřila směrem k opravdovému snížení počtu klíšťat, to by bylo fajn. A co že je tím zázračným řešením? V první řadě výraznější počty hrabavých ptáků v krajině - koroptví, perliček, bažantů. Tím, že budou mít přirozené prostředí v podobě remízků a pestrých (druhově i věkově) listnatých lesů, bude jich více. A více hrabavých ptáků v přirozeném prostředí, to znamená více nepřátel klíšťat. Hrabaví ptáci (i slepice) klíšťata zobou a asi i celkem rádi. Minimálně nejčastějším a nejvíce doporučovaným internetovým tipem, jak "vyřešit" klíšťata na zahradě a zredukovat jejich počty, je právě pořízení slepic či perliček a vpuštění pravidelně do zahrady.
Poznámka pod čarou: Borelióza přestává být pouze doménou klíšťat.
Ještě nedávno si to mnozí lékaři mysleli, vyjádření v tisku, články, to tomu i odpovídá. Také se tvrdilo, že borelioza se rozvine až po 12 hodinách. Bohužel nic z toho už dnes neplatí takto dogmaticky. Empirická pozorování ukazují už něco jiného.
Dovolím si citovat Ing. Petra Dymáčka, Ph.D., který se zabývá lymskou boreliózou od roku 2002, pracuje jako vědecký pracovník AV ČR, je místopředsedou spolku Borelioza CZ z.s. Text pochází z chatu https://www.tyden.cz/:
"Mnoho lidí zaznamenalo skvrnu - migrující erytém nejen po klíštěti, ale i po poštípaní hmyzem jako muchničkami, ovády či komáry. Komáři zcela jistě mohou nasát a obsahovat borrelie, mimo řady dalších patogenů, to již bylo vědecky prokázáno. Jasný důkaz však chybí, že je mohou přenést do hostitele na kterém takto nakažení komáři sají. Ale mechanický přenos např. zamáčknutím nakaženého komára na kůži pokud obsahuje nakaženou krev je poměrně reálný. Borrelie bohužel mají velice dobrou schopnost provrtat se všemi vrstvami kůže a infikovat lidský organismus z jejího povrchu. Empirických pozorování nákazy od komárů máme spousty, ale zatím chybí vědecký důkaz a přesné vysvětlení, jak by mohli komáři nakazit člověka sáním krve. Já osobně jsem přesvědčen, že to možné je, zejména pokud třeba sají na nakaženém člověku, jsou vyplašeni pohybem spícího a pak záhy sednou na druhého člověka ve stejné místnosti, ale bude ještě nějakou dobu trvat než se toto podaří experimentálně prokázat."
Cituji i z této závěrečné práce https://is.muni.cz/th/mz9v7/Lymeska_borelioza_z_pohledu_laicke_verejnosti.pdf :
" přenos hmyzem se uskutečňuje převážně nepřímým mechanismem, kdy se borrelie přítomné v trávicím traktu krev sajícího hmyzu dostávají do těla hostitele přes porušenou kožní bariéru při rozdrcení těla infikovaného hmyzu."
Právě toto je vysvětlením pro stovky případů, kdy u lidí dojde k pozorování typické skvrny (erytému) právě na místě, kde je štípla samice komára či muchnička nebo ovád. Často tito lidé opravdu klíště neměli, ani maličkou larvu, ani nebyli třeba vůbec v době předtím někde v trávě, či nemají domácí zvíře (kočku, psa), které by klíště domů přineslo. Můžeme polemizovat o tom, jak často k tomu dochází apod., ale prostě k tomu dochází a praktičtí lékaři v ordinacích už stále častěji toto pozorují.
Jak nás má časté sekání trávníků zachránit před touto formou přenosu borelií, to netuším.
Dovolím si citovat Ing. Petra Dymáčka, Ph.D., který se zabývá lymskou boreliózou od roku 2002, pracuje jako vědecký pracovník AV ČR, je místopředsedou spolku Borelioza CZ z.s. Text pochází z chatu https://www.tyden.cz/:
"Mnoho lidí zaznamenalo skvrnu - migrující erytém nejen po klíštěti, ale i po poštípaní hmyzem jako muchničkami, ovády či komáry. Komáři zcela jistě mohou nasát a obsahovat borrelie, mimo řady dalších patogenů, to již bylo vědecky prokázáno. Jasný důkaz však chybí, že je mohou přenést do hostitele na kterém takto nakažení komáři sají. Ale mechanický přenos např. zamáčknutím nakaženého komára na kůži pokud obsahuje nakaženou krev je poměrně reálný. Borrelie bohužel mají velice dobrou schopnost provrtat se všemi vrstvami kůže a infikovat lidský organismus z jejího povrchu. Empirických pozorování nákazy od komárů máme spousty, ale zatím chybí vědecký důkaz a přesné vysvětlení, jak by mohli komáři nakazit člověka sáním krve. Já osobně jsem přesvědčen, že to možné je, zejména pokud třeba sají na nakaženém člověku, jsou vyplašeni pohybem spícího a pak záhy sednou na druhého člověka ve stejné místnosti, ale bude ještě nějakou dobu trvat než se toto podaří experimentálně prokázat."
Cituji i z této závěrečné práce https://is.muni.cz/th/mz9v7/Lymeska_borelioza_z_pohledu_laicke_verejnosti.pdf :
" přenos hmyzem se uskutečňuje převážně nepřímým mechanismem, kdy se borrelie přítomné v trávicím traktu krev sajícího hmyzu dostávají do těla hostitele přes porušenou kožní bariéru při rozdrcení těla infikovaného hmyzu."
Právě toto je vysvětlením pro stovky případů, kdy u lidí dojde k pozorování typické skvrny (erytému) právě na místě, kde je štípla samice komára či muchnička nebo ovád. Často tito lidé opravdu klíště neměli, ani maličkou larvu, ani nebyli třeba vůbec v době předtím někde v trávě, či nemají domácí zvíře (kočku, psa), které by klíště domů přineslo. Můžeme polemizovat o tom, jak často k tomu dochází apod., ale prostě k tomu dochází a praktičtí lékaři v ordinacích už stále častěji toto pozorují.
Jak nás má časté sekání trávníků zachránit před touto formou přenosu borelií, to netuším.
Další zdroje informací:
https://theses.cz/id/0tucyt/STAG90250.pdf
http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2002/Kveten---2002/Bojite-se-klistat-
https://is.muni.cz/th/jmszv/rasovska.pdf
https://is.muni.cz/th/f8bx0/Nada_Bartonkova_DP_-_fin.pdf
Obrázek:
H. Krisp [CC BY 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/3.0)], via Wikimedia Commons https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/Gemeine-Holzbock-Ixodes-ricinus.jpg/512px-Gemeine-Holzbock-Ixodes-ricinus.jpg
Žádné komentáře:
Okomentovat