Pytlíčková zahrada

Letos je to s úrodou na zahradě těžké. Ještě jsem ani nesebrala sílu na to napsat o fiasku s letošní zeleninou... máme na zahradě myši a hraboše a co se mi pracně při miminku podařilo uchránit před slimáky či dřepčíky, to prostě dorazil nějaký ten hlodavec. Sklidili jsme hrášek a pak přežily jen cukety a rajčata, ostatní záhony jsou prázdné, ani jsem nic nedosazovala, nemá to letos význam. No a co se týká ovoce, tak po sedmi letech relativního klidu je najednou docela těžké ubránit alespoň nějakou úrodu před ptactvem. Předchozí roky nechávali maliny, moruše, sladkovišně, malé jahůdky bez povšimnutí. Letos jdou bohužel snad po všem, co nám plodí.

Kde se vzaly, tu se vzaly – pytlíčky na ochranu úrody.

Něco bych ptákům nechala, o to nejde. Ale berou útokem celé keře. No, vzhledem k tomu, že okolní zahrady vesměs jen okrasné, se jim nedivím. Něco jíst musí. Ale my a naše děti taky...

To je důvod, proč jsem si pořídila sítě proti ptákům a hlavně organzové pytlíčky. Je jasné, že naše zahrada v tuto dobu prostě není moc fotogenická a tak krásná, jako jiné, ale zase z ní máme nějakou úrodu. Velké pytlíky navlékám na hrozny v době, kdy jsou ještě zelené, malé barevné pytlíčky na aronii, ještě než začne černat, stejně tak zkusím příští rok ochránit i muchovník. Chráním si i část bezinek. Velikosti jsem zatím zkusila následující:

• 7 x 9 cm - na plody arónie.
• 11 x 14 cm - na černý bez... ale zjistila jsem, že se tam většina plodů moc dobře nevejde, jsou potřeba větší sáčky.
• 22 x 30 cm - na naše moštové hrozny je to velikost akorát, zůstává prostor, dobře se nasazují.
• 26 x 35 cm - asi by se hodily na stolní hrozny, ale na moštové stačí menší.

Tento rok testuji, jestli se i do těchto organzových pytlíčků dokážou vosy prokousat a nebo ne. Musela jsem je umístit zavčas, když byly hrozny ještě zelené.

Sítěmi chráním převislé moruše. Respektive na fotce vidíte jen tu jednu, které ještě zbývají plody k ochraně. Nějakou dobu nám trvalo, než jsem si všimli, že plody mizí do ptačích žaludků. Mysleli jsme si, že morušky pořád ne a ne dozrát. No a přitom si na nich pochutnával kos a drozd, vždy pečlivě schovaní v blízkém živém plotě. Ještě loni nechali moruše na pokoji, i maliny a ostružiny, ale letos jdou po všem. Sítě museli kupovat i známí, kteří taky pěstují něco málo ovoce pro děti.

Kanadské borůvky jsme museli sítěmi chránit i loni, moruše letos chráníme poprvé.

Keře kanadských borůvek musíme mít chráněné od chvíle, kdy první začne modrat, jinak bychom taky neměli ani jednu. Na dva malé keříky borůvek nám nestačila síť a z nich jsme neměli ani kuličku. Jakmile začala lehce modrat, okamžitě byla ta kulička pryč.

Než jsem stihla objednat organzové pytlíčky na arónii, už byla většin keře sežraná. Něco jsem zachránila a zbytek sáčků je ve skříni.

A tak teď chodím pytlíčkovou zahradou. Vypadá to krapet vtipně, rozhodně nemám fotky zahrady jako z Pinterestu a zahradních časopisů. Ale máme aspoň borůvky, bude jedna sklenička aroniové marmelády, hrozny a moruše do jogurtu. Možná se po letech dostanu i k tomu, abych něco vyrobila i z bezinek.

Pytlíčky pro bezinky jsem vzala malé, je potřeba větší velikost. Pytlíčkuji jen část úrody, zbytek mám pro ptáky. Ale minulé roky mi nenechali nikdy nic.

Taky si letos musíte úrodu opravdu hodně chránit, aby na vás zbyla?