Zamyšlení nad fukary, listím a kamínkovým mulčem

Zaznamenala jsem teď spoustu diskuzí na téma smysluplnosti fukarů na listí. Většinu rozvířil tento článek na Ekolistu: Německé ministerstvo životního prostředí volá po omezení fukarů na listí a já myslím, že je dobře, že se o tématu mluví. Jeden z příspěvků, který jsem na toto téma zaznamenala (a snažil se fukary nějak obhájit), totiž poukazoval na to, jak vlastně chtějí lidé teda dostat listí z kamínkového mulče hráběmi. No jo, to je čistě praktický argument. Ano, vím, jak vypadá listí z kroucené vrby na kamínkovém mulči a vy si můžete udělat obrázek níže. Mají to takto totiž sousedé. Hráběmi to fakt nejde. Smetákem taky ne.

A tak mají zastánci fukarů jeden argument k dobru. "Hele, ty fukary jsou fakt potřeba, jinak to listí z těch kamínků prostě nedostaneš...". Ostatní přitakávají, jen já nějak ne. Možná jsem sama, ale mně přijde vlastně divné už to vytváření situace, kdy je ten fukar potřeba.

Opravdu je kamínkový mulč ten nejlepší pokryv půdy pod vzrostlým listnatým stromem?

Ne že bych něco měla proti kamínkovému mulči. Sama jsem mu dost fandila, dala si jej do jahod i na bylinkovou spirálu a pak kvůli pýru jej zase pěkně dávala pryč (Náš milý pýr a mulčování štěpkou). Ale dát si takové kamínky pod strom a pak hledat benzínové hlučné zařízení, kterým z toho to listí dostanu? A není prostě "špatně" už něco na začátku? Třeba právě volba toho mulče? Nevytváříme si situace právě na to, aby nešly řešit jinak, než zrovna fukarem?

Sousedé naštěstí žádný fukar nemají. Jsou milí, listí na zahradě normálně hrabou hráběmi (a vozí mi je na zahradu, já je spotřebuji na listovku a pokryv záhonů pro zeleninu). Ze zpevněných ploch listí zametají. To listí z kamínkového mulče prostě trochu seberou rukou a zbytek se, dle sousedky, prostě do jara "rozloží a propadne mezi ty kamínky".

Byla bych mnohem více raději, kdyby se o listí víc mluvilo a přemýšlelo o něm trochu s rozumem. 

• Může v klidu spadnout pod strom na zem a zůstat tam do jara? Třeba jako pokryv trvalkového záhonu?
• Pokud listí padá na zpevněné plochy (chodníky, silnice), není tu lepší a efektivnější a vlastně i ekologičtějším řešením projet ty plochy nějakým zařízením, které to rovnou celé zamete a smete? Než ob dva dny procházet plochu s fukary, nafoukávat to na kraj trávníku a pak foukne vítr a všechno je to zpět...  Třeba ve městě Brně dostaly fukary zákaz už rovnou v roce 2010, protože enormně zvyšovaly prašnost. Vysvětlení zde na stránkách poradny Veronica: https://www.veronica.cz/otazky?i=386
• Pokud listí padá pod živé keře, je opravdu problém, aby tam rovnou zůstávalo? Je potřeba ho vyfoukávat?
• Pokud je potřeba odstranit listí z pěstěného trávníku, nestačilo by jen projet plochu sekačkou? Buď díky sekačce klasicky hmotu sebrat a dát na kompost a nebo tou hmotou mulčovat, což trávník rovnou i pohnojí?
• Pokud je pod stromem přirozený trávník (s jetelem, mechem, pampeliškami apod.) a nehrozí tam ta sněžná plíseň, nešlo by tam to listí prostě nechat?

Možná by se pak zjistilo, že míst, kde jsou opravdu praktické, rychlejší a smysluplné ty fukary, je vlastně jen pár. Možná mne napadá hřbitov (s členitými cestičkami mezi hroby)... ale víc moc ne. Byla bych prostě raději, kdyby se nevytvářely speciální situace, ke kterým je ten fukar vlastně potřeba, ale spíš místa, kde listí ničemu nevadí a nebo jeho "řešení" nevyžaduje zakoupení nového hlučného přístroje, který se použije ve velkém, ale jen jednou za rok. Stačí, že mají lidé plné zuby hluku a prachu z křovinořezů a sekaček na trávu... 

Laické řešení pro strmé jezírkové břehy

Myslím, že odborník u našeho jezírka hned pozná, že ho dělali úplní laici. Vznikly nám tam totiž místy dost strmé břehy. Taková místa jsou problematická, nedrží na nich kačírek, není tam do čeho sázet rostliny, hned sjedou dolů do jezírka.

Účel světí prostředky.

Samozřejmě jste to měli pěkně nastudované. Jak se ta folie správně zahne, jak se udělá trošku val a zahrábne pak pod kačírek... Jenže teorie je jedna věc a praxe (bez předchozích zkušeností) druhá. Náš zvláštní tvar jezírka, který "obtáčí" ten špatně zasazený a dost skomírající buk (zdravému spokojenému stromu bychom to kopání a zásahy neudělali), prostě nebyl až tak moc ideální na jezírko z jednoho kusu folie. Špatně se nám s ní pracovalo, složitě se ohýbala. Navršená hlína si sedala a břehy se postupně různě měnily. Navíc nám po nich hned od začátku pořád lítaly nějaké děti a hlína se lehce pořád ještě přesouvala a bortila.

Prostě když laici bez zkušeností dělají jezírko, dá se počítat s tím, že tam vzniknou nějaké strmé břehy. Stěžejní otázka v takovém případě je, co tedy s nimi. Jak je osázet?

Samozřejmě jsem hledala informace i na internetu. Rychle jsem objevila jutové kapsy na sázení rostlin. Pro jednu jsem si jela do specializovaného obchodu, ale odjížděla jsem bez ní. Jsou docela drahé. Já vím, je to prostě silná juta, je za tím práce, je to prostě reálná cena toho produktu. Ale na to už v našem rozpočtu nezbyly peníze, a tak jsem si musela poradit jinak.

Kyprej vrbice snese ponoření maximálně do 15 cm. Tento břeh byl ale nakonec vyšší a tak rostliny putovaly do pár sázecích košů naplněných kamínky, kořeny jen v horní části.

Viděla jsem, jakou spletitou síť kořenů postupně dokáže vytvořit pomněnka bahenní, rozrazil potoční nebo vrbina penízková. Vzájemně se rostliny propojily, rozrůstaly i směrem ven z malého jezírka nad hladinu vody. Tak jsem tedy riskla jedno opravdu laické a jednoduché řešení. Vzala jsem tyto vyjmenované rostlinky, vymyla a propláchla z nich substrát a to, co mi zbylo, navázala na provázek. Vždy jednu rostlinu na jeden kraj. A na okraji jezírka jsem je ve vhodné výšce zatížila kamenem. Bude to fungovat? Nebude to fungovat? Já vůbec nevím. To ukáže až čas. Jedno je jisté, aktuálně na jiné řešení stejně nemám peníze, tak to musím risknout.

Shora bych přes folii ráda "spustila" šlahouny nějaké nízké rostliny do sucha (umělý okraj jezírka je holt obvykle právě vyvýšený a tedy v suchu), která tomu zakrytí břehu napomůže. Tu budu vybírat a dosazovat ale až na jaře. 

Stejný způsobem jsem umístila i rostliny na náš ostrůvek. Ten je totiž celý pokrytý folií. Původně jsme chtěli folii vyřezávat, aby na ostrůvku mohly růst rostliny z půdy. Nicméně nakonec jsme zjistili, že ostrůvek trochu klesl víc, než jsme čekali, a tak jsme to prořezávání nechtěli riskovat. Ještě přibude třetí deska, provázky půjdou pod desky a pak budu vymýšlet, jak tam shora do mezer nějak uchytit hlínu pro matřídoušku, která by ty podmínky možná mohla na ostrůvku zvládnout.

Ostrůvek je opět ovázaný provázky, které drží rozrazil potoční

Myslím, že pro mne určitě budete mít ještě nějaké lepší řešení situace. Nicméně toto je první laická věc, která mne z ty nízké náklady vlastně napadla...

Listopad – co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v listopadu?

• Na svátek všech svatých, na dušičky, můžete na zahradě na bezpečných místech zapálit svíce a svítilny a vzpomínat na své blízké, kteří už nejsou mezi námi.
• Listopad je známý svým melancholickým počasím. Kolem svátku svatého Martina často přicházejí první sněhové vločky, někdy dříve. Jindy bývají neproniknutelné mlhy, občas jinovatka a vůbec bílé ojínění listů. Můžete si obléct teplé rukavice a jít pořídit náladové fotografie.

• Teď už definitivně stromy shazují listí, takže si je můžete naplno užít. Pokud moc neprší a listí je suché, tak dětem k zábavě bude stačit jedna malá hromada listí. Skákat do ní může nadchnout i hravé dospělé.
• A jakmile vás hry s listím omrzí, tak je hráběmi dejte pod keře, živé ploty, nebo je nechte pod stromy, pokud to jde. Pokud máte ale pěstěný anglický trávník, tak tomu asi listí moc nesvědčí, to potom dejte na kompost. Pokud máte nějaké problémové listí, nepalte jej, ale raději jej zahrabte (více o problémovém listí).
• Urodily se dýně? Upečte dýňový koláč, jezte pražená dýňová semínka a u toho vydlabejte z okrasných dýní pěkné lucerničky nebo myší domečky, jako blogerka Monika: Myšáci jsou doma. I když jsou dýně spojeny spíše s americkými svátky, vydlabávání zeleniny je původní Keltská záležitost, byť ti dlabali řepy, hezky si o tom počtěte na blogu O svátku světel. 
• Pokud jste zaseli, můžete ještě sklízet zeleninu odolnou mrazu: zelí, kapusta, kadeřavá petrželka, zimní pórek. A nebo si vychutnávejte Podzimní dobroty ze zahrady uvařené a upečené z uskladněného ovoce, zeleniny a ořechů.
• Teprve po přejití mrazem jsou jedlé šípky, plody dřišťálu či trnky a také mišpule, pokud tedy mrzne, můžete s nimi začít experimentovat v kuchyni. (O přemrzlých plodech.) Taky si můžete po přejití mrazem zkusit vyrýpnout trs pažitky a doma zasadit do květináče. Pokud opravdu přešla několikadenním mrazem, nastartuje se růst.
• Naolejujte zahradní nářadí a schovejte na zimu.
• Začátek listopadu je ještě ideální dobou pro sázení stromků, keřů, zakládání živých plotů, sázet lze do zámrazu půdy (více o sázení stromků). Založit si můžete i květnatou louku.
• Choulostivější rostlinky raději zamulčujte vrstvou slámy. Samozřejmě nejideálnějším mulčem je listí stromů. A pokud málo prší, tak můžete hlavně mladé a stálezelené stromy a keře pro jistotu trochu zalít.
• Nechte někde v rohu zahrady "nepořádek", tedy větve a větvičky, listí, trávu, pár květináčů, klacíků, slámy. Budou sloužit jako ideální úkryt užitečným živočichům, například ježkům.A ptáci budou nadšení z vyzrálého květu slunečnice se semínky.

Jak to v říjnu vypadá v naší zahradě? Podívejte se na momentky z tohoto krásného měsíce: https://www.zonerama.com/Vysnenazahrada/Album/5228204

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?