Dříve jsem se na první podzimní mrazíky na zahradě dívala spíš nelibě, teď se těším. Na co? Stačí pár mrazivých dní a z mišpulí se postupně stává parádní sezónní ovoce. Plody jsou totiž jedlé, až přejdou mrazem.
Tyto recepty mi přišly na seznámení s mišpulemi takové asi nejvíce užitečné. Co zajímavého ještě můžete najít na internetu?
V jeden moment mohou být na stejné zahradě jedny zralé a jedny nezralé. Na stromě vystavenému větru a nepřízni počasí jsem měla mišpule zralé, kdežto na nízkém chráněném keři byly nezralé ještě měsíc po těch prvních.
Když nezralé mišpule otrháte a dáte do mrazáku, jejich chuť se za nějakou dobu změní a už jdou jíst. Nebudou ale tak dobré a výrazné chuti, jako ty, které přirozeně dojdou na stromě.
No a jak vlastně připravujete mišpule vy?
Hledám, v čem a jak mne mohou tyhle nevzhledné plody okouzlit... |
Jenže je u nich tak trochu problém, že žijeme v době, kdy zrovna nefrčí pojídání hnědé zhniličkovatělé hmoty. Supermarkety překypují barevným a přešlechtěným ovocem z celého světa a tak těžko můžu čekat, že vás, mé čtenáře, okouzlím tímto ovocem jen tak. Zvlášť když prostě vypadá... divně. A co teprve vlastní rodinu a náročné strávníky navyklé na prosincové mandarinky a mango s banány dostupné po celý rok.
Zkoušela jsem pár různých receptů a dávám vám sem ty, které mi přijdou rozumné i pro lidi, kteří neholdují hniličkovatému ovoci...
Mišpulové smoothie
Hodila by se na fotku spíš velká sklenice s dlouhou lžičkou, ale loni jsem na moje pokusy měla jen pár mišpulí, co sotva stačily na takové mističky. |
Prostě jen vezmete misku či mísu mišpulí a přepasírujete je přes síto na jemné pyré. Jde to lépe, když vyberete všechna ta velká semena. Pyré má takovou nahnědlou barvu a sladkou chuť s takovým osvěžujícím podtónem. Poměrně dobře si to rozumí se šťávou z pomerančů či mandarinek, které má před Vánoci doma snad každý. Podle toho, kolik čeho smícháte dohromady, tak vznikne hustší nebo vodovější nápoj. Pomeranče mu dodají na hezčí barvě. Toto mi prošlo jak u synka, tak i u manžela a chutnalo jim to.
Malé množství mišpulí jsem jen pasírovala lžící přes malé sítko. |
Takhle u nás spotřebováváme mišpuli v její (tepelně) neupravené podobě a s nejvíce vitaminy a minerály. Co třeba obsahuje ve větším množství? Draslík. Podle zdroje (1) dokonce vlastně kolem 220 mg na jednu mišpuli (737 mg na 100 g), což je slušné (méně než červená řepa, ale pořád hezká hodnota). Chrání tělo před rizikem mozkové cévní příhody, snižují krevní tlak. Možná by tu moje babička ještě byla o trochu déle, když by častěji jedla červenou řepu, lososa a třeba právě mišpule... kdo ví...
Pokud vám toto mišpulové pyré nechutná za studena, zkuste tzv. "horkou mišpuli". Tedy pyré smíchané s jablečnou nebo pomerančovou šťávou, lehce svařené s medem, skořicí a badyánem.
Pokud vám toto mišpulové pyré nechutná za studena, zkuste tzv. "horkou mišpuli". Tedy pyré smíchané s jablečnou nebo pomerančovou šťávou, lehce svařené s medem, skořicí a badyánem.
Mišpulová kaše
Propasírované mišpulové pyré je skvělou přísadou i do kaší. Prostě je na konci vaření přidáte do své oblíbené kaše. Zkoušela jsem takto ovesnou kaši. Namočila jsem ovesné vločky do mléka a nechala přes noc. Kaši jsem ohřála a vmíchala do ní pár lžiček mišpulového pyré. Chuť byla taková nasládle ovocná, osvěžující. Skvěle se k tomu hodily kamčatské "borůvky" (zimolez kamčatský), které mám ještě z jara zamražené.
Ovesná kaše s mišpulovým pyré ozdobená mraženým kamčatským zimolezem. |
Druhá kaše, kterou jsem zkoušela, byla kaštanová. Podle receptu (2) jsem smíchala v míse na váze 150 g mandlového mléka s 20 g kaštanové mouky (přesáté přes sítko) a trochou kakaa. Směs jsem pomalu ohřívala, až mi vznikla hustá, chuťově hodně "moučná" kaše, do které jsem zamíchala mišpulové pyré. V této kaši ale moc nevyniklo, pouze ji mišpule osladily. Je lepší si mišpule vychutnat spíše třeba v té ovesné kaši.
Kaštanová kaše chutnala spíše "moučně" a po tom kakau, než že by tam člověk poznal ty mišpule. |
Tyto recepty mi přišly na seznámení s mišpulemi takové asi nejvíce užitečné. Co zajímavého ještě můžete najít na internetu?
- Mišpulovo-jablečná náplň do koláče – je popsána na tomto odkazu na Facebooku: https://www.facebook.com/terapiajedlom/posts/2019691221429369. Mišpulové pyré se rozvaří s nastrouhanými jablky a skořicí a badyánem a použijí jako náplň do koláče. Případně je lze použít třeba na linecký koláč, jako zde: https://www.instagram.com/p/BqzFtySnXLB/.
- Mišpulové muffiny – pyré z mišpulí použijte na oslazení těsta (místo banánu nebo medu) a počítejte s tím, že těsto potom může být vlhčí a více šťavnaté.
- Mišpule místo marmelády – mišpule obsahují hodně pektinu, marmeláda jako taková se z nich také vyrábí, ale nedělám si moc iluze o její popularitě.
Jak uchovávat mišpule?
Pokud Vám na zahradě někdo mišpule ve velkém vykousává a požírá a chcete si alespoň část úrody uchovat, můžete je posbírat a dát do mrazáku. Ideální je, když už jsou ale přirozeně přešlé mrazem, tedy takové "povadlé" a uvnitř už hnědé. Na obrázku níže jsou to ty vlevo. Pokud mišpule utrhnete v jejich pevném stavu a po rozkrojení vidíte bílou dužinu, tak pozor, to budou trpké a nezralé.Vlevo jsou to ty správné zralé mišpule. Hnědé, měkké, hniličkovaté. Vpravo jsou nezralé plody, tvrdé a se světlou dužinou. |
V jeden moment mohou být na stejné zahradě jedny zralé a jedny nezralé. Na stromě vystavenému větru a nepřízni počasí jsem měla mišpule zralé, kdežto na nízkém chráněném keři byly nezralé ještě měsíc po těch prvních.
Když nezralé mišpule otrháte a dáte do mrazáku, jejich chuť se za nějakou dobu změní a už jdou jíst. Nebudou ale tak dobré a výrazné chuti, jako ty, které přirozeně dojdou na stromě.
No a jak vlastně připravujete mišpule vy?