Červen – co dělat na zahradě?

Co můžete dělat na zahradě v červnu?

• Slunit se a opalovat na lehátku, vytáhnout piknikové deky a obědvat venku ta trávníku, přečíst si pěknou knihu na čerstvém vzduchu;
• užít si vůni růží, pivoněk, nepravého jasmínu (pustoryl) nebo kosatců;
• plést věnečky z kopretin; jakmile budou odkvétat, tak již můžete kosit i luční části zahrady;
• pro schlazení v parných dnech si zahrát bitvu s vodními pistolemi, vyrobit si "vodní bomby z balónků", máchat si nohy v zahradním jezírku pro osvěžení;
• dolévat ptákům a hmyzu vodu do pítek a koukat se, jak se brouzdají ve vodě nebo koupou v jezírku. Pokud přírodní jezírko ještě nemáte, červen je vhodnou dobou pro jeho vytvoření;
• opékat si špekáčky, posedět si s přáteli a notovat si písničky za doprovodu kytary, grilovat nebo péct pizzu v zahradní peci;
• pozorovat slunící se ještěrky na suché zídce nebo poletující motýly;
• i červnové deštíky mohou být příjemné, vyrazte s dětmi na zahradu a inspirujte se na některé z dešťových her v tomto článku;
• jíst jahody a hrášek přímo ze zahrádky, dělat si z třešní "náušnice" a péct rebarborové koláče. Dozrávat by měl i zimolez kamčatský a později muchovník, moruše, saláty už také budou k snědku, stejně jako se zazelenají voňavé bylinky. A můžete také vyzkoušet sladký nektar z květu hluchavky. (Další letní dobroty ze zahrady.)

• Pokud kosíte trávník kosou, můžete trávu  využít na mulčování rostlin (především mladých a jaře zasazených), aby jim půda tolik nevysychala;
• v červnu lze sít mrkev, červenou řepu, brokolici a černou ředkev pro podzimní sklizeň, salátovou čekanku;
• lze také stříhat živý plot z opadavých rostlin, červen by už snad měla být doba, kdy už v plotu nebudou hnízdit žádní ptáci se svými ptáčaty.

Jak to v červnu vypadá v naší zahradě? Podívejte se na momentky z tohoto krásného měsíce: https://www.zonerama.com/Vysnenazahrada/Album/5228194

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?

Jakou folii do jezírka? Černá versus tmavě olivová, antracit, khaki...!

"Tobě to ale musí vrtat hlavou... ", poznamenala kamarádka, když jsem pořád koukala na jejich koupací jezírko a neustále studovala folii v různých výškách. Ano, vrtalo a fakt hodně. Mají totiž opravdu nádherné koupací jezírko s průzračnou modro-zelenou vodou. Však se podívejte na jejich fotku jezírka čerstvě po založení:

Nádherné jezírko našich přátel s nádhernou barvou vody, aneb co dokáže čistá voda a vhodně zvolená barva folie.

Tu nádhernou barvu jsme obdivovali vždycky, ale teď o to víc, když jsme si vytvořili vlastní jezírko. A to naše jezírko takovou krásnou vodu nemá... vrtalo mi hlavou, čím to je a co jsme udělali špatně. Když jsem viděla okraje jejich folie, což ostatně můžete vidět na horním obrázku taky (přehyby na okraji kamenů), tak vypadala prostě jako taková ta obvyklá černá folie, co se všude prodává, jen už krapet vybledlá ze sluníčka. Aniž bychom se pořádně s někým poradili a nebo se podívali na diskuzní fóra a skupiny apod., tak jsme si prostě na jezírko sehnali taky tu "černou PVC folii". 

Srovnávání našich dvou jezírek mne ale nutilo nad tím hodně přemýšlet a pátrat a hledat. Že by měli ve vodě nějaký biofilm, který dělá ten efekt? Je to jen tím lomem vody, protože jejich jezírko je hlubší? Mají ve vodě nějaké jiné minerály či složení? Je to jiným pH? Dělají ten efekt odrazem ty kameny? Prostě se mi hlavou promítala jedna šílenější teorie než druhá. Jednu chvíli jsem kamarádku přesvědčovala, že jim jistě ta firma prostě na spodní část musela navařit folii s jinou barvou... a tak mi našla fotografie z doby před položením. Jejich jezírko vypadalo naprosto obvykle a bylo z jednoho kusu tmavé šedé folie: 

To stejné jezírko, jen z jiného pohledu. Folie je jednolitá, "obyčejná" tmavá. Alespoň nám to tak jako laikům přišlo. Samozřejmě profíci a poučení lidé už hned vidí, že tohle prostě klasická černá barva folie není...

Moje detektivní pátrání bylo ukončeno tím, že kamarád kontaktoval firmu, která jim jezírko dělala a napsali nám i přesný typ folie:  Jezírková fólie Aquaplast 805 / 1,5 mm a uvedli, že barva byla "tmavá oliva". (Doplněno po letech: tu už nedělají... teď mají jen brčálově zelenou).  Takže stejná firma (Fatrafol), typ (PVC), akorát zásadní tam byla ta barva folie. Ano, nešlo o klasickou černou, ale o šedivou/antracitovou. A o tom to celé je. Jiná barva folie.

Pak už jsem samozřejmě našla přes to spojení slov "tmavá olivová" všechny ty diskuze a tipy a doporučení, že kdo chce hezkou vodu, musí dávat tuhle antracitovou nebo tmavě šedou folii. Dokonce mi na Facebooku (v této diskuzi) poslali fotografii napuštěného 2 m hlubokého jezírka, kde je hezky vidět, jak s narůstající hloubkou přechází ta šedivě-khaki barva do té krásné modrozelené. Tohle vám prostě černá folie neudělá. 

Pro ilustraci, koupací jezírka s černou folií vypadají obvykle nějak takto:

Koupací jezírko s průzračnou čistou vodou, ale efekt je prostě díky černé folii jiný.  Zdroj obrázku:  jonsnaturalswimmingpooljourney, Caroline Edwards, na https://www.instagram.com/jonsnaturalswimmingpooljourney/

Pořád je to samozřejmě čistá voda, je to takové přírodní, hezké... ale někdo se do té černé prostě bojí jít plavat. Namodralá barva vody prostě láká víc. Samozřejmě ekologičtější varianta folie z kaučuku místo plastu prostě černá je a bude. Navíc pro milovníky ryb se doporučuje pro chovná rybí jezírka raději černou folii, protože na ní není tolik vidět ta špína na stěnách folie (je otázkou, nakolik by tam měla s filtrací, UV lampou, vzduchováním a všemi pomůckami, které obvykle pěstitelé ryb opravdu potřebují, ta špína objevovat...). My ale ryby nepěstujeme, takže je škoda, že jsme do té černé folie šli a nedali si tam tu "hezčí".

S tou "tmavě olivovou" jsem si dost naběhla, protože okolo této barvy folie jsou docela zmatky. Aktuálně má nejčastější výrobce Fatrafol svoji folii Aquaplast v odstínu "olivová" (Doplnění po letech: už ji nevyrábí, mají jen brčálově zelenou, asi protože lidem šla po letech stejně do zelené tak jako tak), ale to je hodně zelené. Na nás. Spousta lidí takové jezírko udělané má a nedá na něj dopustit a fotky jsou pěkné. Nicméně my jsme se zhlédli v té krásné namodralé barvě u našich přátel a to "olivová" není. Najít antracitovou jezírkovou folii je dnes docela oříšek. Výrobce přejmenoval barvy folie a upravil vzorník na odstíny RAL a nějak mi zatím není schopen napsat, která že je to teď ta původní "tmavě olivová". Nejpodobnější tam teď mají "antracit (khaki)" o barvě RAL6006. Je to ona, není to ona?  Prý si mám vyžádat vzorník. Jenže to mi bude na nic, když ten pravý odstín se ukáže až po naplnění celého jezírka vodou...

Myslím, že tady na blogu ještě o barvě folie uslyšíte. Ne, nebojte, naše na podzim založené jezírko s černou folií už je hotové a "měnit" celou folii rozhodně nebudeme... spíš si děláme průzkum jestli si někdy jednou našetříme na náš vysněný biobazén, abychom neudělali chybu s ošklivou folií.

Samozřejmě, na to, aby ta barva vody při antracitové folii hezky vynikla, je potřeba čistá voda a čistit tu folii. 

Ještě doplním fotku jezírka našich přátel po třech letech, aby bylo vidět, že ta krásně modrá barva je tam pořád a ještě víc vidět. Nebyl to jen efekt po napuštění, mají to pořád takto krásné:

Krásně modrou barvu vody mají přátelé v jezírku pořád. Můžeme na tom oči nechat, jak k nim chodíme...

DŮLEŽITÉ DOPNĚNÍ PO LETECH: Tak kamarádům jezírko po dalších třech letech změnilo barvu mnohem víc do zelena, folie zesvětlala (prý to nikdy v jezírkách dělat nemá, ale kamarádů máme důkaz, že to udělala, mají to nafoceno i po krátkém vypuštění a v diskuzi na Fatrafolu se ten problém taky objevuje a jezírkáři ho taky hlásí). Ta tmavě olivová prostě nakonec šla do zelena a už to není to krásně modré jezírko, jako je nahoře na fotkách. Takže jsme pochopili, že základem je vybrat si do jezírka/biobazénu spíš čistě tmavě šedou folii, nebo antracitovou, která ale nemá žádný nádech do zelena. To udělá tu krásnou barvu. Samozřejmě takové šedé folie Fatrafol jako jezírkové nevyrábí, takže člověk musí sáhnout po nabídce bazénových. Píšu o tom článek zvlášť (v 2024), mrkněte. Hlavně se prosím vyvarujte použití střešní šedé fólie do jezírka, což některé firmy dělají. Je to nebezpečné, ve střešních foliích jsou zpomalovače hoření a koupat se v jezírku ze střešní folie může být potom nebezpečné pro zdraví.

Co jsem se dozvěděla o filtrování jezírka

Milí čtenáři, kupa práce kvůli koronaviru a do toho dvě děti na hlídání - to mi už nějakou dobu znemožňuje sem pořádně něco psát. A přitom rozhodně mám o čem. První rok pokusů s jezírkem přináší spoustu postřehů. Abych mohla ale cokoliv více začít rozepisovat, tak vám nejdřív dlužím moje výpisky o tom, co jsem se v zimě dozvěděla o filtrování jezírka, živinách v něm a snaze o čistou vodu.

Složitější téma, než je filtrace jezírka, jsem si snad ani vybrat nemohla... :-)

Chtělo to hodně hledání informací. Na jedné straně totiž stojí zahradní architekti a tvůrci jezírek, kteří se chytají za hlavu, jen když někdo vysloví nápad, že chce udělat (nebeské) jezírko bez přítoku a nemá tam zavedenou elektřinu (na filtr, UV lampu, skimmer...). Varují, že to nebude fungovat a ono to fakt většinou nebude fungovat. No a na druhé straně jsou permakulturní nadšenci, kteří prostě udělali tůň, jezírko či něco podobného na místě, kde žádná elektřina není, a prostě jim to funguje. A tak kdo má pravdu? Jak to tedy je?

Musíte si představit, že u většiny jezírek v zahradách v naší republice prostě jen "jednoduše" dáváte do rovnice živiny a "nepořádek" v jezírku a na druhou stranu se tohle snažíte vyvážit něčím, co ten nepořádek požírá, živiny využívá, či živiny nějak sbírá/odebírá/navazuje a vysráží. Vždycky, když převažují živiny a je jich v jezírku moc, tak je prostě voda ošklivá, nevoní, nevypadá hezky, jsou tam řasy apod. Všechna snaha o čistou vodu se pak prostě točí kolem toho, abyste všechny ty přebytky živin dostali z jezírka pryč.

Co všechno dodává do jezírka živiny:

• ryby (krmíte je, vylučují, ...)
• listí na podzim
• odumřelé zbytky rostlin na podzim
• prach, pyl, poletující semínka, květy, mrtvý utopený hmyz
• dusičnany ve vodě (přítok do jezírka, dopouštění z řádu či studny)

Co všechno ty živiny spotřebovává:

• řasy (a sinice)
• rostliny v období růstu a květu
• bakterie a mikroorganismy

Takže každý, kdo chce mít jezírko s průzračnou vodou, se snaží různými způsoby ty živiny z jezírka dostat. Nejčastěji různé firmy doporučí tyhle pomůcky a pravidelné čištění a péči o jezírko:

1. filtrace jezírka (filtr a silné čerpadlo) - za pomoci elektrické energie se snažíte prohnat celý objem jezírka za jednu hodinu nějakou "bednou" s filtrací. Ve dne v noci. Složení takového filtru je firmu od firmy různé, v principu jde ale o to, jak nejlépe "ubytovat" bakterie, které prakticky tu vodu vlastně čistí. Neustálé přečerpávání vody ve dne v noci zajistí bakteriím dostatek kyslíku a živin, aby neumřely.
2. UV lampa - řeší tzv. zelenou vodu - ničí sinice a zárodky řas atd., ale taky bakterie, i ty užitečné. Je to doplněk k filtraci.
3. Skimmer - pomůcka, která sbírá nepořádek z hladiny jezírka.

Když se pořádně a dobře nastaví všechny ty parametry, filtry se pravidelně čistí a prostě tyhle pomůcky v sezoně jedou nonstop ve dne v noci, tak bude voda v jezírku čistá, ať jsou tam ryby a klidně nejsou rostliny a je na úpalu apod. Je to takové neprůstřelné řešení a není se co divit, že jej firmy nabízí, aby nemusely řešit reklamace a nepochopení zákazníků. Prostě tohle fakt fungovat bude.

Dá se na to jít i jinak?

Když jsem si začala počítat, kolik by nás ta pořádná filtrace stála - všechna ta zařízení, ten provoz elektrických hraček pro naše 14-15 m3 veliké jezírko - dostala jsem se na částku minimálně 4 000 Kč za rok, spíš víc (soudě podle reálných nákladů, které zmiňují lidé, co jezírka mají). A kolem 1 100 KWh za rok. Vždyť to by byla čtvrtina toho, co spotřebuje celá naše domácnost na elektřině za rok. To bychom navíc museli platit. A přivést k jezírku elektřinu, starat se o ty elektronické hračky atd.
Tak jsem si řekla, že ty ušetřené 4 000 Kč ročně (a počáteční náklady ještě, že...) zkusím spíš využít na experimenty s přírodní cestou, jak naše jezírko filtrovat. Přecejen v něm především chci mít kytky, nejsou tam ryby a koupání pro děti je spíš takový bonus. Mám ideální možnost být takový tester.

Co tedy zkouším a na co se chci zaměřit?

1. Čistit jezírko
   Je potřeba dostat z jezírka přemíru těch živin. V praxi to znamená půjčit si jezírkový vysavač od přátel a na jaře vysát různé listy a zbytky a nepořádek, který se do jezírka dostal. Dočistit se potom jezírko dá za pomoci sloučenin na bázi aktivního kyslíku. Mělo by jít o obyčejný klasický perkarbonát sodný, nicméně třeba na Attack pond přípravku je vznosný název natrium karbonát perhydrát, což ani nejde vygooglit, takže se nejdřív budu muset zeptat nějakého chemika, jestli je to prostě to stejné, co perkarbonát sodný, což nejspíš bude. Tahle věcička od určité teploty vody prostě za pomoci uvolněného kyslíku vyzvedne usazeniny ze dna a nechá tam prací sodu, která ovlivní pH celého jezírka. Váš úkol je rychle síťkou posbírat všechny ty vyplavené usazeniny, než zase klesnou ke dnu (u velkých jezírek musíte řešit, abyste na ně síťkou "dosáhli").
   No a na podzim je potřeba ostříhat rostliny a odstranit všechny ty suché listy. Uvádí se, že je potřeba i ostříhat podvodní rostliny, tak to jsem zvědavá, jak to budu u lakušníku dělat...
   Taky je potřeba minimálně po pár letech dostat nečistoty z kačírku. Postupně se tam dostává prach, pyl apod. a vytváří velmi výživné blátíčko. Jestliže ho bude v jezírku za několik let už příliš, tak se může tzv. "zlomit voda" a bude se muset jezírko celé vyčistit a předělat (ano, filtrace se silným čerpadlem se tomu snaží zabránit a tento moment co nejvíce oddálit).
   
   

   

   Opravdu se jezírka vysávají...
   

   
   
   
2. Zabránit spadu nečistot do jezírka
   Na podzim je fajn instalovat nad jezírko sítě proti listí, zvlášť pokud tam máte stromy jako já. Člověk si říká, že to "přece na podzim vysbírám síťkou", ale realita je jiná. Chtěla jsem v listopadu sbírat listy plující na hladině, ale ono mi to jezírko v tom listopadu zamrzlo. Než jsem se vzpamatovala, tak byly listy na dně. 
   Do jezírka samozřejmě padají například i jehnědy z lísek, květy z třešní, listy z buku (pustí je až koncem dubna), listy po silném větru či bouřce apod. Síťka má u nás stabilní místo u jezírka a lovení nečistot se stalo takovým mým koníčkem (a koníčkem dětí). Jsem vlastně živoucí skimmer ;-) 
3. Ubytovat bakterie
   Nejvíce jezírko čistí bakterie ve vodě. Ostatně na tomto principu je vlastně založená velká část filtrů (nacpávají se speciálními pórovitými materiály, kde je velká plocha pro spoustu bakterií) a také třeba speciální vaky pro biobazény (to je ta "věcička" za 90 tisíc u našich přátel - velké vaky s bakteriemi a mikroorganismy, které parádně vyčistí vodu, i když tam nejsou rostliny). 
   I když to bude možná znít zvláštně, tak ty bakterie v té vodě prostě mohou být i bez těchto filtrů a zařízení. "Ubytují" se v kačírku, u kořenů vodních rostlin apod. Prakticky umějí dělat takový ten "lehce slizký) film u okrajů folie a bydlet jen tak ve vodě. 
   Ve skupinkách na Facebooku, na fórech i jinde se živelně diskutuje o tom, jestli ty bakterie opravdu zvládnou bydlet i jinde, než v tom filtru, a jak je to efektivní. Odpověď vám zatím dát neumím, koupila jsem si je a zkouším, co to udělá.
   
   

   

   Po první aplikaci bakterií do jezírka se najednou začala různá špína shlukovat a vyplavávat na hladinu, kde jsem je síťkou sebrala.
   

   
   
   
4. Udržet bakterie na živu
   Máte-li v jezírku bakterie v nějaké filtru či jinde, je ještě potřeba je udržet naživu a starat se o to, aby se množily. Zatím jsem zjistila, že bakterie především potřebují ke svému životu kyslík. Právě proto musíte filtrem honit vodu pořádnými čerpadly a nejlépe přes malý vodopádek. Bakterie musí mít kyslík. A proto je z principu věci problematické zkusit řešit filtraci jezírka za pomoci solárních panelů - v noci a ve dnech, kdy je zataženo, se k bakteriím nedostane obvyklá porce kyslíku, na kterou jsou zvyklé, a asi prý umřou. V tom jasno nemám, malý solární filtr jsme si vyrobili a uvidíme, jestli k něčemu bude.
   Hlavně ale chceme, aby kyslík bakteriím vyráběly rostliny. Celkem velkou část jezírka jsme osázeli lakušníkem vodním (Ranunculus aquatilis), krásnou rostlinkou, která by měla vodu hodně okysličovat.
   No a v neposlední řadě je potřeba příliš neměnit pH vody (např. za pomoci perkarbonátu či různých přípravků proti zelené vodě atd.). pH samo o sobě mění použité kameny a prvky v jezírku. No a nechodit do jezírka třeba s opalovacími krémy či jinou kosmetikou na kůži, která by bakteriím vadila.
5. Pomoct bakteriím díky rostlinám
   Ano, to je základní věc, která je komunikována skrze časopisy a internet. Rostliny čistí vodu. I já jsem to tady psala. Ale je to trochu složitější. Rostliny odebírají živiny z vody pro svůj růst právě především jen v části sezóny. Na podzim zase pro změnu živiny do jezírka dodávají. Jejich stěžejní role je spíše v ubytování těch baterií. No a hlavně rostlinám chvíli trvá, než se rozrostou, takže minimálně začátky jsou náročné.
6. Pomoct s rozkladem živin díky živočichům
   Existují různé živočichové, kteří s čištěním jezírka pomáhají. Třeba taková Daphnia Magna má pomoct s tzv. "zelenou vodou", smysl má pouze u jezírek, kde nejsou ryby. Také zooplankton pomáhá čistit vodu (ještě nemám zjištěno, kde se kupuje) a o vodních beruškách už jsem psala (Jak jsem si zatím nekoupila vodní berušky).
7. Omezit růst řas za pomoci různých přípravků
   Na trhu existuje leccos, co hodíte do vody a neporostou řasy. Jaký to má nebo nemá vliv na bakterie v jezírku, rostliny a živočichy, to nemám moc ponětí a teprve to budu zkoumat a zkoušet.
8. Nemít ryby
   Zatím to vypadá, že bez ryb jsou jezírka čistější. Pokud se bojíte larev komárů (které ryby žerou), tak si hýčkejte (doneste o známých z jezírka) znakoplavky, ty je žerou taky. A nebo počkejte, až přiletí vážky a budou tam mít larvy (dáte-li jim k tomu vhodné prostředí), ty také komáří larvy požírají.

Sečteno podtrženo, udržet v jezírku čistou vodu i na místě, kde není přivedená elektřina, by mělo jít. Rozhodně to některých lidí a na některých zahradách prostě funguje. Otázkou samozřejmě je, jak dlouho a zda třeba po deseti letech nebude muset dojít k nějakému hloubkovému čištění dna od sedimentu apod. 

Tak sledujte moji cestu a to, jak a jestli vůbec udržím to naše jezírko nějak schopně čisté.

Březen - co dělat na zahradě

Co můžete dělat na zahradě v březnu?

• Dělají vám doma radost kupované hyacinty, prvosenky nebo narcisky? Můžete si je zasadit do zahrady pod listnaté stromy, kde příští rok možná některé znovu vykvetou. (O rychlených kvtinách v květináči.)
• Již můžete vyhlížet ptáky vracející se z teplých krajů: vlaštovky, čápy, jiřičky, husy, skřivany či špačky a drozdy. Březen je také vhodná doba pro umístění případné ptačí budky, nebo umístění hnízda pro vlaštovky.
• S fotoaparátem můžete na zahradě hledat první letošní posly jara – sněženky, bledule, krokusy, "kočičky" na kvetoucích vrbách či nenápadné žluté kvítky dřínů. Pokud při tom náhodou najdete i vysíleného čmeláka, máte mu prý zkusit dát cukr.

• Často již lze sázet kerblík, šalvěj, tymián, špenát, ředkvičky, cibule, salát, pažitku či červenou řepu. Ale také jetel či vlčí bob na zelené hnojení stromů. A když už jste u toho hnojení, je vhodná doba pro rozhození vyzrálého kompostu. (Co set a sázet?)
• Chybí vám stromek či keř v zahradě? Teď je ještě lze sázet, byť podzimní sázení  je lepší. 
• Ke konci března již můžete vyhlížet také první motýly – žluťásky.
• Březen je doba, kdy už milovníci zeleniny za okny hýčkají malé rostlinky a předpěstovávají ze semen rajčata, celery, papriky a postupně i další zeleninu.
• Pokud opravdu chcete a potřebujete stříhat či řezat stromky či keře, v březnu se ve dnech, kdy nemrzne a nefouká vítr, stromy stříhají. Ale stříhejte jen, když opravdu víte, co děláte a proč to děláte.

Inspirováno: Práce na zahradě. A nechcete raději zábavu?