Tohle další povedené dílo Anity Blahušové už mám doma rok a půl. Nejdřív jsem vám o něm chtěla napsat hned v první chvíli, protože knížka je to tedy náramná. Nádherná, krásné obrázky, už jen radost listovat všemi těmi kytkami. Pak jsem si ale řekla, že nejlepší bude vzít odvahu a taky podle té knihy opravdu nějaké květiny do vázy zkusit vypěstovat. Hlavně letničkám a dvouletkám jsem se obloukem vyhýbala a tohle byl ten správný impuls. Ty fotky a postupy a popisky v knížce mne nahlodaly a koupila jsem semínka. Á propós, taky moc děkuji za tip na firmu Loukykvět (https://www.loukykvet.cz/obchod), právě od nich mám spoustu semínek, a taky cibulky, a dozvěděla jsem se o nich právě z Anitiny knížky.
Tak tahle knížka je určená všem ženám, které se nebojí vzít nůžky a ustřihnout si na zahradě květiny, které ozdobí jídelní stůl, koupelnu, obývák. Víte, znám i ženy, které se hrozí utrhnout byť kvítek ze zahrady, protože to přece "kvete tam" a je to "tam hezké". Taková je třeba trochu moje tchýně. Když jí moje děti utrhnou květinu z mé zahrady pro radost, skoro jim vynadá, že to nesmí a měli to tam nechat kvést :-) Ona to myslí dobře. Ty květiny daly práci, jsou tam pro včely atd. ...
No, abych neodbočovala od příběhu, prostě pro tyto ženy to není. Je to knížka pro nás ostatní, které chtějí u nedělního oběda cítit vůni růží, dají do předsíně jeden květ lilie, aby návštěvy omdlévaly z její silné vůně a strčí kytici levandule a meduňky do ložnice pro lepší usínání. A rádi připravují kytice pro všechny narozeniny, oslavy, den matek, žen atd., i třeba jen tak pro radost do kanceláře pro kolegyni.
No, abych neodbočovala od příběhu, prostě pro tyto ženy to není. Je to knížka pro nás ostatní, které chtějí u nedělního oběda cítit vůni růží, dají do předsíně jeden květ lilie, aby návštěvy omdlévaly z její silné vůně a strčí kytici levandule a meduňky do ložnice pro lepší usínání. A rádi připravují kytice pro všechny narozeniny, oslavy, den matek, žen atd., i třeba jen tak pro radost do kanceláře pro kolegyni.
 |
| Jestli se nebojíte vzít nůžky a ustřihnout si květiny do vázy domů, je Anitina kniha právě pro vás. |
Anita v knize představuje ty nejlepší květiny, které zajistí po celou sezonu krásné květiny do vázy. Trvalky i dvouletky, keře, cibuloviny i letničky. Některé květiny jsem ještě moc neznala a tak mi zevrubné představení a dechberoucí fotografie přišly vhod. Nadchla jsem se pro hledíky, krásenky a jiřiny a i když jsem se náročnějším květinám na zahradě vyhýbala, díky popisům v knize jsem jim dala šanci.
 |
| Krásenky jsem zkusila pěstovat, až mi v rukou přistála tahle knížka. |
S hledíky to byla piplačka. Když mi přišly domů semínka, skoro bych je hledala pod mikroskopem, jsou tak maličká a titěrná. Předpěstování bylo lekcí trpělivosti a preciznosti, semínka klíčila dlouho. Nutno podotknout, že kniha mne před náročným předpěstováním hledíků poctivě varovala dopředu. No, nedala jsem si říct a tak jsem krapet trpěla. Ale výsledné hledíky potom stály za to. Opravdu vydržely ve váze deset dní a vypadají fakt pěkně. Škoda jen, že vůbec nevoněly. No, ale nemůžu mít všechno, že...
Krásenky mají být jednou z nejsnadnějších letniček, prostě jen po zmrzlých rozhodíte semínka a pak se těšíte na nádherné květy na vcelku vysoké a velké rostlině. Jo, tohle byly moje původní znalosti o krásenkách někde z internetu. Naštěstí jsem se v knížce trochu dovzdělala, autorka doporučuje je předpěstovat, potom zaštipovat, odstraňovat květenství a hlavně nezapomenout zalévat, potřebují hodně vody. Myslela jsem si, že tyhle rady nebudu potřebovat, krásenky měly být snadné jako facka, ale bez okolků přiznávám, že jsem nakonec potřebovala ty rady všechny. Z jen tak rozhozených semínek mi nic neklíčilo, narychlo jsem předpěstovávala doma sazeničky, abych alespoň nějaké měla. Po zevrubnějším čtení mi došlo, že jsem semínka a malé rostlinky jistojistě taky málo zalévala. A navíc jsem si je narychlo dala do příliš vyhnojeného záhonu, kde byl přebytek dusíku a tak mi spíš rostly ty krásně střapaté listy, ale květů bylo pomálu. Jo, o tom tam Anita taky píše. Sečteno, podtrženo, kdybych si ten text pořádně dopředu přečetla a nebyla tak hrrr na to setí, určitě bych krásenek měla víc, než jen těch pár níže na fotografii. Ale i jen za těch pár jsem byla neskonale šťastná.
 |
| Můj záhon s květinami k řezu |
No a do třetice všeho dobrého jsem podle knihy vyzkoušela pěstovat jiřiny. Ano, přesně tyhle rostlinky, které je potřeba do dalšího roku uskladnit někde ve sklepě, který nemám. Ale to mne neodradilo! Řekla jsem si, že je na podzim prostě náhodně někomu daruji, kdo sklep má a další rok si je vysadí. Podle pokynů v knížce jsem si sehnala v dubnu ty narašené hezké hlízy, dala je doma do nádoby a vysadila až po zmrzlých. A pak jsem se snažila všechny ty hlízy nějak udržet naživu v horkém létě... no, jedna mi přežila. Na podzim jsem se z ní dočkala čtyř krásných květů jiřinek s úchvatnými květy. Jde o nádhernou rostlinu, to musím uznat, myslím, že mne okouzlily natolik, že to s nimi zkusím i do dalších let.
Rozepsala jsem se vám o těchto mých pokusech především proto, abyste viděli, že mi kniha byla nejen inspirací, ale i oporou při pěstování. Jsou v ní základní rady o pěstování, tipy, jak docílit většího množství květů a upozornění, pokud si vybíráte k pěstování zrovna nějakou choulostivou náročnější kytičku. Když se něco nepovede hned první rok, ten druhý si ji znovu prolistujete, postup podle rad upravíte a květin do vázy se dočkáte.
Asi nejvíc mne na celé knize fascinoval nápad vytvořit si na zahradě speciální záhon jen pro ty květiny k řezu. Anita má skvěle propracované plány, jak má být takový záhon velký, jak ho připravit, jak si to rozvrhnout a co kam umístit. Mít na zahradě víc místa, právě takový záhon jen na kytky k řezu bych si tam dala. Na naší malé zahradě jsem ale květiny sela a sázela náhodně do mezer a malých volných míst, které jsem kde ještě našla.
Určitě se podívejte na její instagram https://www.instagram.com/anita_blahusova_zahradamebavi/, tady je vidět ten krásný záhon: https://www.instagram.com/p/CRFBAcbLGdF/.
Jsem ráda, že mám tuhle knihu doma v knihovničce, je to pro mne takový užitečný lexikon všech květin vhodných k řezu do vázy. Je mi jasné, že jak jí v zimě budu listovat, zase najdu nějaké nové kytky, které si zkusím zasadit a vypěstovat. Pokud ji ještě nemáte doma (jo, já vím, píšu o ní jako blogerka teda pěkně pozdě, vyšla už před řádnou dobou) a jste milovnice (milovníci) květin ve váze, tak doporučuji si ji pořídit.
Rozepsala jsem se vám o těchto mých pokusech především proto, abyste viděli, že mi kniha byla nejen inspirací, ale i oporou při pěstování. Jsou v ní základní rady o pěstování, tipy, jak docílit většího množství květů a upozornění, pokud si vybíráte k pěstování zrovna nějakou choulostivou náročnější kytičku. Když se něco nepovede hned první rok, ten druhý si ji znovu prolistujete, postup podle rad upravíte a květin do vázy se dočkáte.
Asi nejvíc mne na celé knize fascinoval nápad vytvořit si na zahradě speciální záhon jen pro ty květiny k řezu. Anita má skvěle propracované plány, jak má být takový záhon velký, jak ho připravit, jak si to rozvrhnout a co kam umístit. Mít na zahradě víc místa, právě takový záhon jen na kytky k řezu bych si tam dala. Na naší malé zahradě jsem ale květiny sela a sázela náhodně do mezer a malých volných míst, které jsem kde ještě našla.
Určitě se podívejte na její instagram https://www.instagram.com/anita_blahusova_zahradamebavi/, tady je vidět ten krásný záhon: https://www.instagram.com/p/CRFBAcbLGdF/.
Jsem ráda, že mám tuhle knihu doma v knihovničce, je to pro mne takový užitečný lexikon všech květin vhodných k řezu do vázy. Je mi jasné, že jak jí v zimě budu listovat, zase najdu nějaké nové kytky, které si zkusím zasadit a vypěstovat. Pokud ji ještě nemáte doma (jo, já vím, píšu o ní jako blogerka teda pěkně pozdě, vyšla už před řádnou dobou) a jste milovnice (milovníci) květin ve váze, tak doporučuji si ji pořídit.
