Nenápadná fialová květina s poetickým názvem Večernice vonná (Hesperis Matronalis) se pěkně rychle vyšplhala po žebříčku mých oblíbených květin na přední příčky. Protože, ze a) má výrazné fialové květy a za b) intenzivně a krásně voní. Jelikož je to ale krátkověká trvalka (nebo spíš někdy dvouletka), popíšu vám, jak ji vlastně pěstuji a kolik práce s ní kvůli té vůni mám.

Hledám pro večernici ta nejlepší místa, kde si její vůni můžu užít. Třeba u houpačky..

Začátky s večernici byly jednoduché - koupila jsem si kdysi (asi v roce 2016) sazenici. Pak jsem si tu sladkou intenzivní vůni zamilovala a ejhle, dalším rokem se po sazenicích slehla zem a nikde se večernice na dokoupení nedala sehnat a tak jsme si nastudovala pěstování ze semínek, abych se z ní mohla těšit každý rok a nebyla závislá na tom, jestli ji zahradnictví budou mít nebo ne. Nebojte, není to těžké. 

Standardní postupy velí set semínka na finální stanoviště v dubnu. vyroste taková přízemní rostlinka a když ji na tom místě udržíte naživu, tak druhým rokem vykvete. Jenže u nás, ouha, mi ty malé klíčící rostlinky zjara vždycky sežrali slimáci. Večernice vonná je ze skupinky brukvovitých a tak slimákům celkem dost chutná. Předpěstování na jaře, kdy mám obvykle parapety, stůl a všechno doslova pokryté sazeničkami rajčat a okurek a cuket, taky nepřicházelo v úvahu. Nakonec jsem se inspirovala postupem od Loukykvět (https://www.loukykvet.cz/obchod/4366-vecernice-fialova). Semínka vyseju někdy začátkem srpna na terase do substrátu a zalévám. Brzy vyklíčí malé rostlinky, které přesadím do květináčků a na finální místa je sázím koncem září. Krásně přezimují a další rok rovnou kvetou.

Předpěstované sazenice večernice na místě, kam na ně nemůžou slimáci.

Kam večernici dát? Nejlépe do míst, kde si naplno užijete její skvělou vůni. Je to jedna z květin, která má schopnost v určitých večerech provonět třeba čtvrt zahrady. Ideální je pro ni polostín a do půdy přidat dost kompostu, aby jí držel vláhu. Já ji pěstuji pod stromy, ale taky ze severní strany domu i v hlubším stínu a vše zvládá, když ji zaléváte. Je dobré myslet na to, že jde o metr vysokou květinu, která může v dešti trochu polehávat a je nutné ji pak vyvazovat, aby například nepadala do cesty apod.

Večernici vonnou s úspěchem pěstuji pod stromy. Jen je potřeba nezapomenout ji častěji zalévat.

Po odkvětu si můžete pár rostlin ponechat na semínka a ta nechat někdy v srpnu pak samovolně dopadat na místa, kde ji chcete další rok pěstovat. Nebo jim můžete pomoct a trochu si je tam můžete rozházet sami. Když bude místo zalévané, mohly by vyklíčit a třeba i uniknout slimákům, kteří mají v zahradě v srpnu dost jiné potravy. Já ale většinu odkvetených večernic pěkně ustřihnu. Díky tomu obvykle rostlina ještě naraší zespod lístky a pokvete i další rok. Alespoň to je moje zkušenost, že ty, které nechám na semena, už znovu neobrůstají... 

Tyhle rostlinky se mi vysemenily samy, pokvetou příští rok.

Rostlina krásně kvete a voní v podstatě celý měsíc (část května a pak v červnu). Když si pár utrhnete do vázy (kde navíc celkem dobře vydrží), měli byste tím podpořit další výhony a kvetení. Navíc se prý květy dají i sušit a přidávat do čajových směsí na provonění (rostlina je jedlá) - to jsem ještě nezkoušela.

Snad jsem vás inspirovala, abyste to s touto voňavou kráskou v zahradě taky zkusili.

Poprvé jsem potkala jahodovou mátu v Bylinkové zahradě ve Valticích před deseti lety. Voněla prostě pěkně, jemně a mně, kterou silné vůně máty obvykle odrovnají, přišla jako dobrá volba do naší zahrady. Tak tenkrát putovala malá sazenička z Valtic nějaké ty kilometry až k nám a máme ji na zahradě až doteď.

Musím říct, že je to první věc, kterou obvykle dávám na zahradě "očichat" návštěvám a která snad každého uchvátila. Voní prostě fakt hodně pěkně. Tedy, jahody bych z ní necítila ani omylem, to se nezlobte, ale jako svěží lehkou ovocnou vůni jako dělanou pro sladké limonády a recepty bych ji už označila. Tím, že to byl tenkrát impulzivní nákup, tak popravdě ani nevím, jestli mám odrůdu Mentha species " Erdbeerminze" a nebo Mentha species "Almira" (obě se označují jako jahodové).

Zasadila jsem si ji tenkrát "dočasně" do bylinkové spirály na místo na přímé slunce, protože stín v roce 2013 na naší zahradě prostě žádný nebyl. No a i když jsem jí později našla místo v polostínu, ze spirály už jsem ji nikdy nedostala a vždycky se někde zpod nějakého kamenu každý rok pár rostlin objeví. S čistým svědomím tedy můžu říct, že tahle máta zvládne očividně i plné slunce. Obecně jí, navzdory klasickým poučkám o mátě, vlastně vyhovuje víc slunečné i polostinné stanoviště, namísto obligátního velkého stínu, kterým jsou máty proslavené (proslavené tím, že to ve stínu zvládnou).

Věřte mi, pokud jahodovou mátu zasadíte do bylinkové spirály, která má základy z kamenů, už ji odtud nedostanete. Kořeny má pod základnou spirály a všechny moje pokusy o přesazení ztroskotaly.

Už tenkrát, když jsme na zahradě ještě neměli dům a jezdili tam jen jednou za čas, mě zarazil oblak hmyzu, který se v létě vždycky z jahodové máty vznesl, když jsem šla kolem. V první chvíli jsem se lekla, že to bude spousta včel, ale kdepak. Na jahodové mátě seděly desítky much a nějaké pestřenky. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, přešly roky, přestěhovali jsme se do domu a jahodovou mátu jsem si přesadila taky přímo k terase, abych ji měla blízko. A jak byla blízko a na očích, došlo nám časem, že ty mouchy posedané na jahodové mátě nejsou nějaká anomálie, ale prostě standardní obrázek téhle rostlinky, když kvete. Mají ji prostě rády...

A tak, milí přátelé, pokud nemáte rádi otravné mouchy při venkovním stolováním, nesázejte si k terase jahodovou mátu... na ní totiž budou v době květu (červenec a srpen) sedět těch much desítky a navíc po celý den. Takže naše jahodová máta putovala od terasy pryč a našli jsme jí hezké místo z východní strany domu, kde nám ty posedané mouchy nijak vadit nebudou.

Jinak ale tahle bylinka jiné "mouchy" nemá, jen samá pozitiva. Výborně chutná v nápojích, na dezertech a s čerstvou meduňkou tvoří perfektní dvojici pro svěží letní čaj (nebo ledový čaj). Ideální máty pro všechny, kteří potřebují jen jemnou mátovou vůni a chuť. A navíc nenáročná na pěstování, zvládne i sucho a přímé slunce.

Mouchy stihly odletět, než jsem je stačila vyfotit...