Jak jsme vybírali technologii pro náš biobazén

Když konečně někdy před rokem padlo rozhodnutí, že si pořídíme biobazén, byla tady otázka té správné technologie. Když do něčeho člověk investuje takovou kupu peněz, chce mít jistotu, že bude mít vážně hezkou čistou voňavou vodu bez chloru. A toho se dá dosáhnout různými metodami a různými filtracemi vody. Nás nejvíc oslovily ty technologie, kdy jsou ve filtru mikroorganismy a tím filtrem 24 hodin denně neustále protéká voda. Máme štěstí, že naši kamarádi už mají sedm let koupací jezírko s technologií Hydrobalance a jeden známý má zase pro změnu koupací jezírko s takovým tím "klasickým" velkým filtrem a s UV lampou (obvykle jsou to Oase řešení). No prostě "to", co některé firmy rády vychvalují na sociálních sítí na úkor jiných technologií. Přátele jsme si pořádně vyzpovídali a zjistili co nejvíce informací o různých přístupech k udržení čistoty vody. Čistá voda bez chloru, to je to hlavní, co od našeho bazénu totiž chceme.

Obrázek filtračních vaků Hydrobalance ze stránky https://www.gartenbau-dornhackl.at/?q=site/schwimmteichpflege  Jen co se budou dávat ty naše vaky, tak tady dám naši reálnou fotku.

Velmi brzy jsme zjistili, že existuje rozdělení koupacích jezírek a biobazénů na určité kategorie s určitými parametry. Známý s filtrem s UV lampou měl podle definice jen koupací jezírko (byť vypadalo víc jako bazén), kamarádi zase mají de facto biobazén (ale vypadá jako krásné horské jezírko obskládané kameny). Jedni i druzí mají s udržením čisté vody určité menší nebo větší problémy. Rozhodně není jednoduché udržet si čistou vodu na koupání, i když do technologie vrazíte stovky tisíc a i když vám to dělá firma na zakázku. Záleží na spoustě faktorů, na spoustě parametrů a na spoustě detailů. Nakonec jsme si s manželem řekli, že budeme mířit na tu nejvyšší metu čisté vody s co největší úsporou místa a tedy na biobazén. 

Nejdřív si ale dovolím trochu teorie. Víte vůbec, co je to ten biobazén? Cituji definici biobazénu z dokumentu Asociace biobazénů a jezírek (ABAJ), zdroj 1:

Biobazén je podle definice oligotrofní vodní nádrž, vyznačující se doporučeným obsahem celkového fosforu <10 µg/l. Této limitní hodnoty a nižších hodnot se dosahuje použitím filtrů vytvářejících biofilm.

ABAJ ještě rozlišuje biobazény na typ IV a typ V, které se liší množstvím použité techniky. My jsme tak nějak pochopili, že to co chceme, je biobazén typu IV, který odpovídá tekoucí vodě (neznečištěnému nížinnému toku). A že tam zatraceně důležitou roli hraje fosfor. 

Tímto prostým rozhodnutím jít za vysokým cílem kvality tekoucí vody jsme vlastně vyloučili všechny ty firmy, co nabízí koupací jezírka čištěná rostlinami, a hlavně všechny ty firmy, co nabízí mineralizační filtry a řešení s UV lampami. Tohle všechno je jen v kategorii koupacích jezírek a jsou tam potřeba regenerační zóny s rostlinami. Jak někde uvidíte nabídku na koupací jezírko nebo bazén a figuruje tam UV lampa, tak to nikdy nemůže být biobazén typu IV. Tam jsou UV lampy zakázané a ničí ten biofilm. Biobazén jde zajistit jen filtry, které umožňují růst biofilmu. Navíc, popravdě, kvalita vody v jezírku toho známého, co má filtr a UV lampu, a práce, co s tím má nás zrovna moc nepřesvědčila o účinnosti toho řešení. 

Jo, tak to se nám ten výběr technologie hodně zjednodušil. Jediný filtr, o kterém jsem hledáním našla informaci, že dokáže zajistit "biobazén typu IV", je Hydrobalance. Ten, který mají naši přátelé. Jestli jste slyšeli o jiné technologii, která dokáže zajistit biobazén typu IV dle definice ABAJ, tak sem s ním do diskuze. Já fakt nic nenašla a hledá se to dost blbě.

Tak bylo rozhodnuto, před rokem jsme začali hledat firmu, která nám udělá biobazén typu IV s technologií Hydrobalance. Pořád jsme ale od přátel věděli, že dát do vody dvou a půl metrové dlouhé vaky, které stojí 200 tisíc korun, ještě pořád neznamená, že budeme mít super čistou a krásnou a voňavou vodu na koupání. Biobazén je živý systém, kde na udržení rovnováhy potřebujete znát krapet té chemie, biochemie a biologie a naučit se základní zákonitosti. A nevěřte tomu, že renomovaná firma z oficiálního seznamu ABAJ i oficiálního seznamu proškolených dodavatelů Hydrobalance to fakt vždycky navrhne dobře. Ne vždycky navrhnou biobazén ideálně, někdy třeba i kvůli tomu, že si zákazníci (vy) moc přejí nějaký (nevhodný) kámen nebo šíleně nepraktický tvar nebo cokoliv takového, co si jim firma netroufne rozmluvit a spoléhá na to, že to filtrace třeba nějak utáhne (ne, neutáhne). Nebo nevysvětlí dostatečně důrazně péči (důležitost doplňování dusíku a pravidelné sklízení biofilmu, což je otravné, protože těch pár dní se zrovna nemůžete koupat a tak ho zákazníci můžou prodlužovat apod.). A tak jsem se snažila nastudovat první poslední, abychom si ten náš biobazén nechali navrhnout fakt správně a taky se o něj pak dokázali správně starat.

 No a teď prakticky,  jak se takové čistoty vody v biobazénu typu IV vlastně dosahuje?

• voda z biobazénu musí proudit 24 hodin denně přes nějaký biofiltr a musí projít více než 100 % celkové vody/den. Takže musíte mít čerpadlo a neustálý přísun elektrické energie. Výpadek elektřiny znamená problém (bakterie ve filtru pozdechají) a začínáte nanovo "startovat" filtr, musíte sklidit biofilm a je s tím práce. Nemůžete "na noc vypínat čerpadlo" jen protože si všichni vaši sousedé stěžují na strašný hluk z vašeho vodopádku s vodou (jj, nechceme žádný takový vodopád, sousedy máme rádi), musí přes koupací sezónu prostě jet a čerpat 24 hodin denně, nepřetržitě. Navíc musí filtrem projít veškerá voda, takže vám někdo musí správně navrhnout tvar bazénu bez nějakých slepých ramen a odboček, kde by voda stála a to taky není jednoduché.
• aerobní podmínky - prostě voda musí proudit a musí v ní být vzduch, jinak biofilm, který biobazén čistí, umře. (jo, o tomhle bodu toho zatím moc víc nevím)
• musí tam být fakt nízký obsah fosforu. Tohle vyplývá ze samotné definice biobazénu a narazíte na to potom pořád a pořád dokola. Do biobazénu prostě nesmí fosfor! Prakticky to znamená, že nemůžete mít stěny bazénu z obyčejného betonu (v tom je fosfor), do bazénu můžete dát jen asi tak tři druhu kamene, který neobsahuje (nebo nijak neuvolňuje) fosfor. Takže zapomeňte na roztomilé pískovcové schody nebo mramorové kameny apod. Nesmíte biobazén naplnit dešťovou vodou a leckde ani vodou ze studny, pokud obsahuje fosfor z polí a hnojiv. Pokud máte u bazénu trávník, tak ho musíte hnojit bezfosfátovými hnojivy (abyste si na nohou do bazénu nezanesli ani zrníčko). Tabu jsou rybičky v biobazénu, nesmí se tam máchat kachny. Pokud vám firma pokryje kamenné schody do bazénu pryskyřicí s perlinkou, musíte si ověřit, že tam není fosfor (ne, naštěstí není, nebo jen minimální množství, které se neuvolňuje). Všechna lepidla, spárovací hmoty a malta apod. musí být zásadně bez fosforu (a s určitým pH, viz níže). kovové schůdky do bazénu musí být ošetřeny mořidly bez kyseliny fosforečné. Prostě velmi brzy pochopíte, že u čehokoliv, co jde do vašeho vysněného biobazénu, se nejdřív ptáte: "a neobsahuje to náhodou fosfor?" Samozřejmě fosfor se tam vnese s každým koupajícím se návštěvníkem, ale s tím se počítá. Po extra velké párty se spoustou lidí je někdy nutné doplnit nějaké přípravky pro povzbuzení filtrace (obvykle dusík, viz níže).
• musí tam být povrchy, na kterých ulpívá biofilm (to je takové klouzavé cosi, co pak je na schodech a stěnách a folii a všude a faaaakt hodně to klouže). Nejvíc biofilmu je samozřejmě ve filtru a filtr musí být pro nárůst biofilmu připravený. Zapamatujte si, že prostě schody a dno biobazénu bude extrémně klouzat a to vždycky, pokud chcete nakloněné roviny a přírodní obliny apod., tak se na nich nohama nikdy neudržíte. Klasické bazénové folie obsahují fungicidní a bakteriocidní látky, které biofilm ničí a já zatím nevím, jestli to technologii Hydrobalance vadí a nebo ne (psala jsem na Hydrobalance.at, ale odpověď nemám). Je to fakt věda s tím biofilmem.
• skoro žádný zooplankton. Asi tedy žádné dafnie, které mám tak ráda a dávám je do našeho okrasného jezírka.
• skoro žádné rostliny. S rostlinami se tady nepočítá, minimálně ne na zachytávání fosforu nebo nějakou filtraci apod. Nějaké tam mít můžete, ale čistě pro dekoraci. Pěstují se tam zásadně hydroponicky bez substrátu (prostě jen s volnými kořeny a musíte si zjistit, které druhy jsou takto hydrokulturní a z nich vybírat) a musíte je speciálně hnojit, aby nepozdechaly. Na výběr máte jen z několika málo druhů, které v podmínkách biobazénu, kde nemají živiny, nějak jakštakš přežijí. Přesně kvůli tomuto bodu jsem ráda, že už okrasné jezírko plné života a rostlin na zahradě mám, v jiné části a užívám si to místo plné života. Biobazén bude z pohledu živočichů a rostlin skoro "mrtvý". Když se tam nějací živočichové usadí (znakoplavky, vodoměrky, kamarádi je tam mají), možná je budu přenášet do spodního "živého" jezírka, které pro ně pro život bude vhodnější.
• pravidelný odběr sedimentů. Prakticky to znamená, že si dno musíte udělat takové, abyste ho mohli vysávat jezírkovým vysavačem (ručním nebo nejlépe robotickým) a musíte s touto péčí počítat a nějaký ten vysavač si pořídit. Nesmíte mít v jezírku "kamínkové zóny" nebo štěrky a kačírek apod., nebo faaakt jen minimálně a do výšky max 15 cm. Prostě je lepší se těch kamínkových ploch vyvarovat. Špatně se čistí a navíc musíte ty kamínky mít jen z kamenů s určitým pH a bez fosforu a to je složité hledat. Dolomitský vápenec, ve kterém leží ty vaky filtru Hydrobalance, se nepočítá, ten tam má speciální význam (kvůli pH apod.). Taky není dobrý nápad obeskládat si okraje biobazénu kameny, bohužel se za nimi drží nepořádek a sedimenty a nemáte je jak vyčistit a neproudí kolem nich pořádně voda, aby se dostaly až do filtru. Některé firmy to před lety dělaly (i těm našim kamarádům např.), ale už od toho upouští a klienty od toho odrazují, fakt se to nedá čistit a časem to udělá problémy. Byť to vypadá fakt krásně.
• pravidelné čištění filtru ("sklízení" biofilmu). Je potřeba počítat s tím, že narostlý biofilm ve filtru se musí po čase prostě vyčistit. Hydrobalance má pravidelný termín "sklízení biofilmu" cca po 10 týdnech. Pro srovnání, obyčejné jezírkové filtry se čistí obvykle jednou týdně, takže těch 10 týdnů je oproti tomu dost v pohodě.
• samozřejmě nedáváte nic, co zabíjí ten biofilm a bakterie, které vodu čistí. Tedy žádná desinfekce (žádné savo, kyslíkové tablety, ozon, chlor), žádné fungicidy a algicidy (aneb nesmíte tam házet žádné přípravky proti řasám jako jsou Super pond a Kata pond a jiné, které obsahují pesticidy a nebo speciální látky. Prostě nic takového. Ani UV lampy do biobazénů vůbec nepatří. Nesmí do biobazénu ani produkty s těžkými kovy (to je třeba střešní folie namísto bazénové, ta nemá atestaci na ty těžké kovy, takže je potenciálně obsahovat může a některé firmy bohužel zákazníkům střešní folie nabízí) nebo věci ze stříbra a mědi. Jste obezřetní s opalovacími krémy (můžou tam, minimálně ty na bázi zinku, které jsou bezpečné pro korály, ale čím méně opalovacího krému na těle koupajícího, tím lépe... já se spálení bráním plaváním ve staré hedvábné košili). Pokud si na kraj biobazénu dáte dřevěnou terásku, nikdy ji nemůžete natřít olejem nebo lazurou (nebo musí být rozebírací a natření se provede mimo prostor vody). Jo a když doplňujete do biobazénu vodu kvůli odparu, musíte si být jistí, že nepřekračuje určitý limit pro sírany (a samozřejmě nesmí v té vodě být fosfor do určité hodnoty), vhodné je mít rozbor vody, kterou budete biobazén dolívat. Co naprší, to naprší.
• pravidelné měření dusíku a případné doplňování. Při odbourávání fosfátů a fosforu v biobazénu (to, co dělá ten biofilm ve filtru) se spotřebovává dusík (viz zdroj 2). Na jeden dílek fosforu je to deset dílků dusíku. Takže prakticky pravidelně chodíte k biobazénu a strkáte do něj takové ty lístečky s indikátorem dusičnanů a dáváte si pozor, aby dusičnany neklesly pod 5 mg/l. Když totiž dusičnany ve vodě v biobazénu dojdou, zastaví se nárůst biofilmu a zastaví se odbourávání fosfátů a biobazén se přestane filtrovat. A objeví se tam co? No řasy. Všelijaké. Hlavně ty roztomilé druhy, které umí žít ve vodě bez dusíku a žerou jenom fosfor. Takže musíte prostě měřit dusík a když v biobazénu "dojde", tak ho doplnit z nějakých speciálních přípravků (např. Hydrobalance technologie vyžaduje pravidelné doplňování prostředků s dusíkem na jaře a pak po celé léto).
• udržujete pH kolem hodnoty 8,4. Firma, která vám biobazén dělá, si musí dát sakra pozor, jaké materiály jsou ve vodě a ve styku s vodou. Pokud toužíte obeskládat biobazén krásnými kameny, tak jedině takovými, které to pH udrží (a zároveň nemají fosfor, což je ještě větší oříšek). Do vody pak nesmí žádné změkčovače vody. Jo a kvůli tomu pH budete mít po plavání kolikrát sušší pokožku (no asi jako po plavání v přírodním lomu), takže to znamená častější natírání hydratačními krémy.
• vyšší teplota vody. Jednou ze skvělých vlastností biobazénů je možnost ohřevu vody. Díky vyšší teplotě je dokonce nárůst biofilmu lepší a filtrace vlastně efektivnější. V biobazénech s biofilmem tedy neplatí všechny ty rádoby poučky "odborníků" o tom, jak musíte držet vodu ve všech koupacích jezírkách na 22 °C a musíte jezírka zastínit apod. Tady ne, tady to neplatí. Tady naopak chcete teplou vodu a klidně ať na hladinu hodně svítí slunce. Jen nesmíte překročit 35 °C. A je vhodné se vyhnout rychlým teplotním výkyvům. Pokud prudce poklesne teplota vody o 5 °C, musíte sklidit biofilm a rozjet filtraci znovu. Pokud chcete ohřívat vodu v bazénu, je lepší používat invertorové tepelné čerpadlo, které má pozvolný náběh ohřevu (a je efektivnější a ekonomičtější). Tenhle bod se nám nejvíc líbí, protože máme rádi teplejší vodu a chceme si ji v okrajových částech sezóny dohřívat (díky přebytkům z naší fotovoltaiky, co máme na střeše).

Hm, je to fakt věda. Jsem teď plná rozumů a mám to nastudované a myslím, že jsme dělali, co jsme mohli, abychom náš biobazén navrhli s odborníkem přesně tak, abychom udrželi krásnou vodu napořád. A nekladli jsme realizátorovi do cesty nesmyslné požadavky, které by kvalitu biobazénu akorát zhoršovaly. Realita se ale ukáže až za několik let. Jsem zvědavá, co tady za šest nebo sedm let budu o biobazénu psát.

Zdroje: